Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek trvá na svém odmítavém postoji ke sjednocené ozbrojené akci proti Islámskému státu (IS), k níž vyzval prezident Miloš Zeman. Zopakoval pak, že nesouhlasí s vyjádřením Hradu o politice appeasementu, jak se označují ústupky západních velmocí hitlerovskému Německu před druhou světovou válkou. Věří nicméně, že se mu povede s prezidentem sblížit stanoviska. Termín schůzky se Zemanem prý ještě nemá.

"Je to spor o to, jak reagovat a co dělat. A o tom se budeme bavit, protože by bylo dobré, kdybychom naše stanoviska sblížili. Já věřím, že se to povede," uvedl Zaorálek, který se domnívá, že se v zásadních věcech s prezidentem shodují. Oba si prý uvědomují, jak velké nebezpečí Islámský stát představuje. 

"Nemusíme se přesvědčovat v tom, jak je to nebezpečné, jediný rozdíl je v tom, že já si nemyslím, že si teď můžeme dovolit říci, že tam vtrhneme vojensky a budeme to řešit. Především proto, že těch center džihádu je dneska obrovské množství - od Senegalu, Somálska až po Pákistán," zopakoval ministr. Podle něj se navíc ukazuje, že vojenské intervence jsou často přiléváním oleje do ohně. 

"Dnes už není jedna základna, dnes už víme, že ta situace se velice zkomplikovala a ta naše odpověď musí brát v potaz všechnu tu komplikovanost té situace. To není žádné poraženectví, to je způsob, jak čelit tomu nebezpečí, abychom si s ním skutečně poradili," míní Zaorálek, který poukázal například na roli zpravodajských služeb nebo na hledání způsobů, jak omezit financování teroristických struktur. 

O nebezpečí Islámského státu budou hovořit vrchní ústavní činitelé na plánované koordinační schůzce k zahraniční politice 17. února. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bude jejím tématem i další postoj k sankcím vůči Rusku kvůli jeho angažmá v krizi na Ukrajině.