Ministr práce Marian Jurečka se chtěl rozejít s dnes již bývalým šéfem Úřadu práce ČR Najmonem, ten si ale ministra nahrál. A z nahrávky vyplývá, že Jurečka dal Najmonovi na vybranou. Buď vše proběhne v klidu, pak by nelitoval ani po finanční stránce. Jenže pokud k dohodě nedojde, sečte mu ve služebním hodnocení všechno, co pokazil a s tím bude těžko hledat další uplatnění. „Je to bohužel typicky česká kauza. Když to porovnám s jednáním na západ od nás… Lidé si navzájem vůbec nevěří. Nahrávají jeden druhého, vyhrožují si, snaží se podplatit. Bohužel tohle odráží situaci ve společnosti. Nevím o tom víc, než je ve sdělovacích prostředních, ale nechť se to vyšetří a udělají závěry! Pokud existoval pokus o vydírání, myslím si, ať je to Jurečka nebo jakýkoli jiný ministr, měl by odejít. Nejde prostě měsíce tvrdit, že ředitel je špatný a na druhé straně mu dávat mimořádné odměny. Už tohle nehraje,“ komentuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu, někdejší redaktor Hlasu Ameriky Libor Rouček.
Další ukázka, jak strany podvedly voliče
Má Marian Jurečka vaši důvěru?Anketa
Zisk ČEZ použít k podpoře naší ekonomiky
100 mld. zisku ČEZ půjde na výstavbu silnic, dálnic, na zvyšování výdajů na obranu i na pomoc s vysokými cenami energií. Objevují se názory, že ty peníze by měly být vráceny lidem, z jejichž kapes ČEZ zisk vytáhl. „ČEZ má obrovský zisk, konec konců ty zisky má většina energetických společností po celém světě. Stát z toho zisku zkasíruje velkou část na dividendách. Teď je otázka, kam je dát,“ předesílá Rouček. „Já jsem toho názoru, že by je měli dostat do určité míry zpátky spotřebitelé, ať jsou to větší či menší podniky. Tím by také mohlo dojít ke snížení cen a následně inflace. Jeden velký důvod, proč máme tak vysokou inflaci, je, že vláda zastropovala ceny elektřiny pozdě. Pak dochází k řetězové reakci. Vláda by tohoto měla využít ke snahám o snížení inflace a podpoření ekonomiky,“ doporučuje.
Připomíná, že jsme jediná ekonomika v celé EU, jejíž úroveň ještě nedosáhla doby předcovidové. Jsme jedna z mála ekonomik v EU, která je v minusu. „Ekonomika neroste, ale klesá, navzdory tomu, že dostáváme téměř 2 procenta HDP nejrůznějších příspěvků a peněz z EU. I na to by měla vláda myslet, aby tyto peníze použila efektivně. S použitím části peněz na investice souhlasím, ale ne s dáváním peněz na obranu. Samozřejmě, máme válku na Ukrajině, je potřeba dávat 2 procenta HDP, ale jestli zrovna dávat peníze ze zisku ČEZu do zbrojení, to si nejsem jistý,“ dodal.
Fotogalerie: - Rusko ven z OSN
ČSSD vyzývá k dobrovolnému zastropování cen
ČSSD vyzývá maloobchodní řetězce v České republice, aby se dohodly na dobrovolném zastropování cen základních potravin tak, jak se to podařilo ve Francii. „Možné to je. Koneckonců minulý týden toto rozhodnutí padlo na Slovensku. Jde o dobrou vůli. Tady prostě dobrou vůli a poctivost nevidíme. Tento týden se diskutovaly ceny potravinářských výrobků. Když se na diskusi podíváte, zemědělci si hájí své, potravinářský průmysl si hájí své a řetězce si hájí své. Obviňuje jeden druhého, kdo si víc přidal. Chybí společná vůle, aby si řekli: ano, je to problém. Jsme tady ne pro zisky akcionářů, ale snažit se s tím něco dělat. Na rozdíl od těch nejkapitalističtějších zemích jako je Británie, Německo, Austrálie, Amerika, tady bohužel převládl v myšlení lidí koncept, který razil Václav Klaus od roku 1990 a to: peníze na prvním místě,“ popsal Rouček. „Každý hrabe jen pro sebe, ať už jsou to jednotlivci nebo firmy. Výsledkem je, že na rozdíl od Francie, Lucemburska máme vůbec největší inflaci. Válka na Ukrajině, energetická krize přitom postihuje všechny, ale největší inflaci máme my. „A jeden z hlavních důvodů je, že každý jede bezohledně ve svůj vlastní prospěch. Lidé nepochopí, že on si částečně pomůže, ale ve finále na to doplatí také,“ uvažuje Rouček.
Psali jsme:
Ve Francii? I generální stávka může nastat
Lidé byli nespokojení i u nás kvůli valorizaci důchodů. Ve Francii to berou vážněji.
Po stránce demonstrací trochu přituhuje, ve Francii bylo 172 lidí zraněno, zranění utrpělo i 149 policistů. Je to na francouzské poměry obvyklé? „Francouzské poměry jsou v mnoha aspektech trochu jiné, nejen než u nás, ale i v anglosaských zemích. Tam nikdo nechápe, jaký mají Francouzi problém s tím, že by měli jít do důchodu ne v 62 letech, ale v 64 letech, když oni chodí do důchodu později,“ komentuje bývalý místopředseda Evropského parlamentu. „Francouzi se na to dívají i tak, že v životě nejsou jen peníze a práce, ale důležitá je i určitá kvalita života. Nejsou to jen střední vrstvy a radikálové, kteří s tímto nesouhlasí. Navíc odbory říkají, že důchodový systém je v rovnováze a není vůbec důvod věk odchodu do důchodu zvyšovat,“ dodal.
Prezident Macron to vidí jinak, dívá se do budoucnosti na příštích deset nebo dvacet let. Bohužel nemá většinu v parlamentu. „Francouzská ústava umožňuje toto rozhodnout i bez souhlasu parlamentu. Jenže 70 procent lidí je proti, ve Francii jsou silné odbory a jsou rozhodnuti dál stávkovat a demonstrovat. Jak už jsme viděli u hnutí Žlutých vest, v ulicích samozřejmě nejsou jen mámy a tátové, ale také radikálové, jak z krajní levice, tak z krajní pravice a dá se očekávat i generální stávka a další demonstrace. Už koneckonců vidíme, že předcházejí v násilí,“ dodal.
Návštěva v Moskvě ukázala, kdo má navrch
Rozruch na mezinárodní scéně způsobila návštěva čínského prezidenta v Moskvě, svět se začíná, tak jako v době studené války ve druhé polovině 20. století, opět polarizovat. Tentokráte však proti Západu již nestojí jako hlavní země Rusko, ale Čína. „Návštěva jasně ukázala, kdo má v této dvojici navrch. Když jsem byl kluk, v těch 60. nebo 70. letech, to byl tehdejší Sovětský svaz. Nyní se karta totálně obrátila. Rusko je čím dál slabší a Čína je druhá největší ekonomika na světě. Zvyšuje se i její diplomatický vliv. Viděli jsem to i na Blízkém východě, kdy to byla Čína, která dojednala obnovení diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem. Čína má globální ambice. Chce být velmocí s vlivem, jako mají Spojené státy,“ popisuje Rouček.
Do toho ale přišla, jak říká bývalý europoslanec, nesmyslná válka na Ukrajině, kterou zahájil 24. února 2022 Vladimir Putin. Čína se snaží o vyrovnanou pozici. „Podpora Ruska nebude neomezená. Čína nebude Rusku dodávat smrtící zbraně. Každopádně, jak je Rusko oslabeno, bere Čína od něj čím dál více levných surovin. Když nemůže Rusko prodávat na Západě, tak bude prodávat v Číně. Čína také zaplňuje ruský trh v místech, odkud odešly evropské firmy. Čína, jak má globální ambice, tak si nechce rozházet vztahy se Západem,“ popisuje Rouček s tím, že teď by mělo být i na nás, jak si budeme proti Číně hájit vlastní zájmy. „V Čechách je debata černobílá, když se ale podíváme do dalších zemí EU nebo Austrálie či do Kanady. Kanadský premiér představil strategii vůči Číně. Jasně řekl, že jde o druhou největší ekonomiku na světě, že jsou tam obrovské možnosti, západní firmy by toho měly plně využívat. Na druhé straně je Čína na globální úrovni největším soupeřem. Čili Kanada nebo my jako Západ bychom si měli hlídat naše strategické zájmy, ať jsou to vzácné kovy, komunikační technologie, vliv na klíčový průmysl,“ říká. Třetí rovina je, že Čína není náš nepřítel, ale protivník a i my bychom měli podle Roučka vůči Číně vystupovat ofenzivně například na poli lidských práv, diplomacie atd. „Nastínil jsem to u Kanady, ale stejnou strategii má celá EU, Německo, Austrálie. Přál bych si, aby něco takového existovalo i u nás. Čína je největší obchodní partner i pro Tchaj-wan,“ uzavírá dnešní komentář Rouček.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
