Slova vypůjčená ze slavné eseje Václava Havla o zelináři, co dal mezi cibuli a mrkev do výkladu heslo „Proletáři všech zemí, spojte se“. Spojování proletářů je mu podle Havla zcela jedno, heslo ale funguje jako znak. Znak ideologie, která vytváří iluzi vysokého a ctnostného přesvědčení pro „nízké“ projevy poslušnosti a loajality režimu.
Jeho parafráze na nadnárodní korporace, usilující o manželské spojení všech párů, není míněna jako výsměch, ale seriozní otázka, zda chtějí „něco sdělit světu“, nebo je pro ně manželství pro všechny jen ideologickým heslem.
Otázek tento dopis 66 firem položil mnohem více. Kde je hranice mezi společenskou odpovědností firmy a nátlakem ekonomického sektoru na zákonodárce, všude ve světě posuzovaným velmi přísně jako lobbing?
Otázky zcela legitimní a s ohledem na měnící se společenskou kulturu čím dál ožehavější.
O tom svědčí už úvodní věta dopisu: „Jako zaměstnavatelé, kteří souhrnně zaměstnávají desetitisíce lidí v České republice, podporujeme a vítáme jejich rozmanitost.“ Zaměstnavatelé tedy cítí odpovědnost za život svých zaměstnanců bez diskriminace a předsudků i za vrátnicemi pracovišť.
Smysl podle dopisu vidí morální, ale i ekonomický. „Chceme, aby naši zaměstnanci byli na pracovišti sami sebou a mohli se plně soustředit na výkon své práce. To platí pro všechny bez rozdílu a bez ohledu na pohlaví jejich partnera či partnerky,“ vysvětlují své důvody morální.
Ty ekonomické pak objasňují komplikacemi z dvojkolejnosti právní úpravy manželství a registrovaného partnerství.
Fotogalerie: - Pochod Prague pride 2023
„Způsobuje zbytečné výdaje ve formě dvojí administrativy a vyrovnávání nerovnosti způsobené zákonem. Naši zaměstnanci žijící ve stejnopohlavním svazku nebo vychovávající dítě s partnerem stejného pohlaví nemají některé benefity, jež stát zatím poskytuje pouze heterosexuálním zaměstnancům. Například dny volna pro registraci nebo rodičovská a otcovská dovolená,“ vysvětlují.
Ekonomické výhody vysvětluje i analýza, kterou signatáři dopisu argumentují. Zpracovala ji organizace Open for Business a rozebírá „ekonomický a obchodní dopad inkluze LGBT+ lidí v České republice“.
Organizace Open for Business je koalicí globálních firem, zaměřená na začlenění gayů, leseb a dalších skupin.
„Naši koaliční partneři sdílejí hluboce zakořeněný závazek k diverzitě a začlenění na jejich vlastních pracovištích a jsou znepokojeni šířením anti-LGBTQ+ politik v mnoha zemích, ve kterých působí. Přistoupením k Open for Business prokázali, že to s celosvětovým začleňováním LGBTQ+ myslí vážně,“ píše se na jejich stránkách. Mezi nadnárodními společnostmi, které k závazku přistoupily, jsou technologičtí giganti jako Google, Meta a Microsoft, velké finanční instituce jako JPMorgan, Deutsche Bank nebo Master Card, ale i továrny jako Lego nebo IKEA.
„Inkluzivní a rozmanité společnosti jsou lepší pro byznys i ekonomický růst,“ hlásá v záhlaví svého webu.
A v jejich analýze je tato teze dále rozvíjena a aplikována pro Českou republiku. Zdůrazňuje se, že příznivější podmínky pro manželství menšin mohou usnadnit získávání kvalifikovaných pracovníků a překlenout jejich současný nedostatek. Dále zvýšit efektivitu alokace lidského kapitálu a tím národní produktivitu. Přiláká prý i zahraniční investice, protože „důkazy vypovídají o tom, že prostředí umožňující začlenění LGBT+ lidí napomáhají většímu rozvoji inovací a generují více přímých zahraničních investic“. Čtvrtým argumentem je již uvedené snížení administrativní zátěže pro podniky.
Následuje část, která popisuje zpomalení růstu české ekonomiky v minulých letech, kde jako klíčové problémy identifikuje právě „kvalifikační deficity“. A začlenění LGBT+ lidí prý může být odpovědí. Graf ukazuje, že otevřené, inkluzivní a rozmanité společnosti fungují lépe i ekonomicky.
Zdroj: Ekonomický a obchodní dopad inkluze LGBT + lidí v České republice, str. 3
Je představen „index právního uznávání homosexuální orientace (GILRHO), který vypracoval Dr. Kees Waaldijk“, a studie profesora Lee Badgetta, podle které „každý nový zákon v oblasti LGBT+ je spojený s vyšším HDP na obyvatele, vždy o dalších 300 USD“.
Následuje výpočet, podle kterého diskriminace LGBT+ lidí připravuje Českou republiku každý rok až o 0,7 % HDP.
„Zpráva OECD o České republice poukazuje na to, že růst produktivity se v posledních letech výrazně zpomalil. Firemní politika podporující LGBT+ lidi umožňuje zaměstnancům plně se zapojit do práce na pracovišti a do chodu společnosti a zvyšovat produktivitu,“ stojí v analýze.
„Začlenění LGBT+ lidí je klíčovým faktorem, který signalizuje kvalifikovaným pracovníkům, že Česká republika je místem vstřícným vůči podnikání,“ tvrdí analýza. Kvalifikovaní pracovníci podle ní považují otevřenost a diverzitu vůči menšinám za podstatný „měkký faktor“, zda se do daného města přestěhovat.
„Analýza ukazuje, že uzákonění manželství pro všechny páry pomůže vytvořit prostředí pro hospodářskou prosperitu a nové pracovní talenty. Odkládání zákona, nebo dokonce přijímání ústavních změn ztěžujících do budoucna přijetí rovnoprávného manželství, naopak vytváří reálné ekonomické ztráty spojené s nerovným zacházením,“ shrnuje dopis analýzu pro premiéra.
Podle právníka Jana Gregora, který se v debatách o manželství pro všechny výrazně angažuje, ale je výzva firem nevěrohodná. „V České republice se drtivá společnost vůči gayům a lesbám chová nejtolerantněji z celého bývalého východního bloku,“ myslí si.
Vzhledem ke způsobu, jakým si některé společnosti k tomuto tématu počínajíají, by jim Gregor doporučil zamyšlení, zda podobnými ukvapenými politickými iniciativami LGBTIQ+ komunitě jako celku spíše neubližují. „Prohlubují ve společnosti příkopy. Ze zisků z peněz zákazníků, kteří s těmito politickými požadavky nesouhlasí, včetně samotných leseb a gayů,“ varuje právník.
Pod dopisem premiérovi je podepsáno celkem 66 společností. Lídrem hnutí je mobilní operátor Vodafone, který byl rovněž hlavním partnerem letošní Prague Pride. Jeho ředitel Petr Dvořák také iniciativu prezentoval.
Na dotazy ParlamentníchListů.cz tiskové oddělení Vodafonu odkázalo na tiskovou zprávu, k tématu vydanou.
Lidská sounáležitost jako základ filozofie
„Ve 21. století není možné, aby si lidé nebyli před zákonem rovni. Současný stav z hlediska práv LGBT+ lidí naprosto neodpovídá demokracii západního střihu,“ říká ředitel Dvořák.
„Nesmírně mě těší, že se k naší otevřené výzvě panu premiérovi připojilo tolik dalších zástupců a zástupkyň tuzemských firem, kteří vidí potřebu narovnat podmínky pro LGBT+ lidi, páry a rodiny s dětmi. Všichni dohromady zaměstnáváme desítky tisíc lidí a vidíme tak v přímém přenosu, co všechno nerovný přístup přináší. A to nejen eticky, ale také ekonomicky,“ dodává.
Vodafone argumentuje ztracenými miliardami (podle výpočtů až 38 ročně) a cituje ekonoma Vojtěcha Bartoše z Milánské univerzity. „Diskriminace obecně se podepisuje na nižší produktivitě minoritních skupin, LGBT+ lidi nevyjímaje. Dlouhodobě vede ke snížené ochotě investovat do vzdělání a seberozvoje, pokud tyto investice nejsou na trhu práce a ve společnosti plně doceněny.“
Z dalších oslovených společností se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil například Plzeňský Prazdroj: „Základní filozofií pivovarnictví je lidská sounáležitost a pospolitost. To jsou hodnoty, ve které věříme a spolu s ohleduplností a rovným přístupem ke všem prosazujeme nejen v rámci našeho firemního prostředí,“ uvedl tiskový mluvčí Zdeněk Kovář.
S myšlenkou sounáležitosti se i tato společnost snaží vytvářet respektující a otevřené prostředí i pro zaměstnance. „Podporujeme také aktivity, které jsou v souladu s tímto naším přesvědčením a které mohou pomoci k tolerantnější, rovnoprávnější a rozmanitější kultuře i ve společnosti. Proto jsme se spolu s dalšími tuzemskými firmami připojili k otevřenému dopisu zaměstnavatelů premiérovi České republiky,“ vysvětlil dále.
A zdůraznil i výhody vyplývající ze sjednocení dvojkolejné právní úpravy. „My sami se snažíme přistupovat ke všem stejně, příkladem je například placené volno v případě těžkých životních situací v rodině, a to u nás platí nejen pro manžele, ale i pro partnery,“ dodal mluvčí Prazdroje.
Pro ParlamentníListy.cz se k tématu vyjádřila i Hana Součková, ředitelka české pobočky mezinárodní technologické společnosti SAP. „Dopis je plně v souladu s našimi hodnotami. SAP dlouhodobě podporuje diverzitu a snaží se pro zaměstnance vytvořit takové prostředí, které jim umožní naplnit jejich potenciál. Základem je inkluzivní kultura, kterou zaměstnanci berou za svou,“ vysvětlila.
Ve společnosti podle ní funguje řada zaměstnaneckýc iniciativ, které podporují možnosti žen v byznysu, menšinové skupiny a třeba též autistické zaměstnance.
„Jako jeden z největších IT zaměstnavatelů v Česku se SAP v oblasti diverzity snaží jít příkladem. Polovinu našich zaměstnanců tvoří ženy a v managementu jde o 43 %,“ dodala ředitelka Součková.
Pozitivní dopad diverzity na ekonomiku podle ní dokazuje řada studií, vedle té, která byla citována v dopise, zmínila třeba studii analytické společnosti McKinsey, která již v roce 2016 predikovala, že v případě naplnění scénáře „plného potenciálu“, kdy by ženy hrály na trhu práce stejnou roli jako muži, by se do roku 2025 mohlo k celosvětovému ročnímu HDP přidat až 28 bilionů dolarů.
„Uvědomujeme si, že spokojenost zaměstnanců má přímý vztah k zisku společnosti. Interně SAP měří The Business Health Culture Index a odhaduje, že změna o jedno procento může ovlivnit operativní zisk společnosti o 90 až 100 milionů eur,“ dodala.
„Každá společnost může řešit svou společenskou odpovědnost, jak uzná za vhodné. Jen u těchto společností dochází ke zvláštní situaci, kdy takto čistě politicky vystupují jen v otázce požadavku stejnopohlavního manželství. Vůbec neřeší mnohem důležitější otázku demografie a podpory svých zaměstnanců v otázce rodičovství,“ říká k tomu pro ParlamentníListy.cz právník Jan Gregor. Hlavním nositelem bohatství pro budoucnost jsou podle něj především rodiny s více dětmi, kde se o ně obětavě a za cenu vlastního ekonomického omezení pro lepší budoucnost jejich rodiče starají. Gregora by velmi zajímalo, kolik jmenované společnosti adresovaly vládě výzev na jejich podporu.
Oni nejsou představiteli lidu
Druhou stránkou problému je ale vhodnost tlaku na zákonodárce, kteří dle svého slibu mají reprezentovat voliče v České republice, nikoliv zájmy obchodních společností. Vztah byznysu a zákonodárství je v řadě zemí pod bedlivým dohledem. A je otázkou, zda by kritéria pro lobbing měla být aplikována i na aktivity, které firmy konají v rámci své „společenské odpovědnosti“, zejména když samy argumentují jejich ekonomickým přinosem.
Citované analýzy, kolik miliard tato legislativní změna přinese české ekonomice, ale odmítá Jana Jochová, zástupkyně Aliance pro rodinu. Čísla jsou podle ní naprosto na vodě a účelově spojují naprosto nesouvisející věci.
Také se podivuje, že se tu podnikatelé vyjadřují k otázkám, které by měly být vyhrazeny zákonodárcům, kteří k tomu získali mandát ve volbách od českých voličů. „Oni nejsou představitelé lidu. Navíc jsou mezi těmi podepsanými z větší části nadnárodní firmy, které by tím spíše neměly mluvit do vnitrostátní politiky. Ve věcech, které se jejich byznysu netýkají a nepřísluší jim,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Jana Jochová.
Konstrukce, že firmy mají oprávněný zájem usilovat o zlepšení prostředí, ve kterém budou podnikat, vnímá jako nehorázné zasahování, pod které se ve finále dá podřadit úplně vše.
Právník Gregor to říká ještě ostřeji a hovoří o pokrytectví: „Za domnělý požadavek LGBTIQ+ komunity jsou ochotni riskovat jen v západním světě. Na Blízkém východě nebo v Africe u těchto otázek mlčí, ačkoliv tam tato komunita má skutečně těžký život zasluhující podporu,“ připomíná.
Psali jsme:
K tématu vztahů byznysu a politiky má co říci také Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který se více než dvacet let pohyboval právě v oblasti Public Relations a komunikace firem. Zkušenost má i z „druhé strany“ jako mluvčí vlády Václava Klause v devadesátých letech.
Podle Petrova firmy mají možnost takto zákonodárce oslovit, pokud se nedostanou do rozporu se zákonem. „Má mít kdokoliv právo se vyjádřit k čemukoliv? Má. Proto i firma může tlačit na premiéra a prosazovat jakýkoliv záměr, pokud není proti zákonu,“ říká komunikační profesionál.
Zásadnější otázkou podle něj je, proč je v dnešní době takový tlak právě na tuto agendu.
„Historie se opakuje. Je to vzpoura mladých sebevědomých elit proti establishmentu, ve kterém vyrostly. V padesátých letech souzněly s komunismem, v šedesátých letech chtěly socialismus s lidskou tváří a v současné době se nadchly pro směr, kterému se říká liberální progresivismus. Důležitá je změna,“ zamýšlí se.
Podle Petrova skutečně jde o generační vzpouru. „Kamarádi, spolužáci – my všichni generační spříznění to dáme do pořádku. Ať už v čele státu nebo velkých korporací. Všichni budeme sdílet stejné hodnoty. A ti starší? Buď se podřídí, nebo půjdou. Nemají to správné vzdělání, schopnosti a dovednosti ovládat nové technologie a trendy. Nemají dost energie, jen mají zkušenosti. Což je ale vzhledem k úsilí o změně společenské smlouvy kontraproduktivní. To je systém. Kdo se mu nepodřídí, musí jít mimo.“
Progresivisté podle něj požadují odstranění tradičních a zvykových norem. A rodina je fundament tradiční společnosti.
„Těm lidem, kteří napsali ten dopis, nejde o to, co v něm píšou. Jejich zájem je, aby uplatnili svoji vůli. Je třeba něco rozbít proto, aby vzniklo něco nového, a oni budou u toho. Je to podvědomé úsilí, jak destruovat něco, co znají, ve prospěch toho, o čem si sociálně inženýrsky vysnili, že je lepší,“ uzavírá Vadim Petrov pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
vipera
