V Evropském parlamentu zaznívají ostrá slova na adresu Maďarska. Je homofobní, zpátečnické, a pokud se mu nelíbí principy Evropské unie, k jejichž dodržování se samo zavázalo, mělo by raději blok opustit. Kritiku vyvolal maďarský zákon, který zakazuje propagaci sexuálních menšin mezi dětmi ve školách či změny pohlaví u dětí do doby plnoletosti. Není to poprvé, co má vůči Maďarsku EU výhrady.
„Ne všichni. Není to tak jednoznačné, jak si někteří mysleli. Každý, kdo chce kritizovat Maďarsko, by si měl nejdřív přečíst, co tam začalo platit, a pak zjistí, že úprava systému vzdělávání není v kompetenci EU, ale členského státu,“ předesílá europoslanec Tomáš Zdechovský. „Já jsem si ten zákon přečetl a osobně bych byl zdrženlivý,“ dodal pro ParlamentníListy.cz.
Podle místopředsedy Evropského parlamentu Marcela Kolaji sporný maďarský zákon nechrání nezletilé, právě naopak. „Ztěžuje teenagerům zápolícím se svým coming-outem přístup k informacím. Viktor Orbán ještě více zkomplikoval tuto část jejich života. Je to ostudné.“ I evropská komisařka Věra Jourová konstatovala, že několik ustanovení zákona jde proti základním hodnotám EU, lidské důstojnosti a rovnosti, protože jasně diskriminuje osoby podle jejich sexuální orientace. „U těchto hodnot nemůžeme dělat žádné kompromisy,“ cituje Jourovou Euroactiv.cz.
Psali jsme:
„Obecně Marcel Kolaja a Piráti ten zákon nečetli. Nikdo nikomu nezakazuje si vyhledat informace, jaké chce,“ uvedl Zdechovský. „Snaží se podsouvat zkreslené informace, které nejsou pravdivé. Maďarsko se rozhodlo, že o některých věcech vzdělávat nebude, a má na to právo. Ať mi ukáže ten, kdo kritizuje, čím Maďarsko porušuje principy EU? Vedl jsem o tom v týdnu debatu i s Věrou Jourovou a shodli jsme se, že v tomto EU tahá za kratší konec lana. Všechny výzvy, které chtějí zastavit financování z EU, nakonec pomohou Viktoru Orbánovi posílit moc. Místo toho, abychom přemýšleli, jak s ním vést konstruktivní dialog, budeme ho ostrakizovat a lidé jako pan Kolaja do něj kopat? To mu preference nesníží, naopak posílí,“ dodal.
Nedostanete dotace a podáme žalobu! Právníci se smějí
V médiích už je často zmiňovaná zbraň EU, a to odstřihnutí problematického státu od dotací. Evropská komise se prý zdráhá schválit Maďarsku jeho plán na vynaložení evropských peněz z fondu obnovy po covidové pandemii.
„Je to spíš zbožné přání některých europoslanců. Prakticky ale nevím, o co by se tohle legislativně opřelo,“ podotýká Zdechovský.
Evropská komise má za to, že maďarský zákon porušuje nejen demokratické principy, ale i unijní legislativu. Maďarsko tak může čelit žalobám. „Měl jsem možnost diskutovat to s právníky Evropského parlamentu, vysmáli se i rezoluci. Nemá žádnou oporu v právu EU. Je to spíš ideologická snaha najít vodu v prázdném hrnku. Chtěl bych vidět, na čem žalobu postaví. Nechci žádná omezování práv menšin, jsem demokrat. Pokud ale chceme někomu pozastavit dotace, muselo by to být na základě systematického porušování lidských práv. To se v Maďarsku v současné době neděje,“ říká europoslanec.
Česká republika se nepřipojila k červnovému dopisu 17 lídrů Evropské unie, který žádá Evropskou komisi o zásah ve věci maďarské novely zákona. Premiér Andrej Babiš dopis požadující zásah vůči maďarským zákonům označil za „canc“. „Rodiče mají vychovávat děti, ne nějaká neziskovka,“ uvedl.
Psali jsme:
Měla by mít Česká republika na Evropské radě i nadále právo veta?Anketa
Levicové skupiny dělají chyby. Aktivisté nahrávají extremismu
Lídři šestnácti nacionalisticky laděných partají ze čtrnácti zemí, včetně Jarosłava Kaczyńského, Mattea Salviniho, Marine Le Penové nebo Viktora Orbána, minulý týden podepsali deklaraci požadující návrat kompetencí národům. Na září svolávají do Varšavy konferenci. Jde jim o to, aby byla EU svazkem národních států namísto snahy vytvořit federální blok.
„To je přesně ta reakce, jakým způsobem dělají především levicové skupiny chyby. Čím více jsou aktivističtí a snaží se na někoho útočit, tím je větší reakce. Podívejte se, jak se tyto frakce zmenšují a ubývají jim voliči. U jiných rostou. Aktivismus vede k tomu, že pravicové, některé i extrémně pravicové strany se budou spojovat a budou silnější,“ říká europoslanec.
V současné době je spuštěna celoevropská Konference o budoucnosti Evropy, se záměrem přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Lze ale předpokládat jiný výsledek než jen rétorické cvičení?
„Jakákoli diskuse o budoucnosti EU bez toho, aniž by si na začátku státy řekly, že chtějí udělat reformu, je absolutně plonková, nezajímavá a k ničemu. Musí padnout rozhodnutí, že EU musí být reformována. K tomu patří diskuse o různých institucích, které ztratily smysl, a o sloučení agentur,“ komentuje europoslanec.
Debata se vede i o tom, jestli by nemělo dojít v některých otázkách k prosazení většinového hlasování. „To je velmi důležité téma, ale opět spojené s reformou EU. Měli bychom si říct, kde bude Evropa posilovat kompetence, a kde je nechá členským státům,“ říká Zdechovský.
Fotogalerie: - LGBTQ+ proti Maďarsku
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
