„Mě překvapilo úplně vše, překvapilo mě to jako člověka. Ještě 17. listopadu jsem vůbec nečekal, že může dojít k tak zásadní změně,“ odvětil na otázku, co jej s příchodem tak zásadní změny života překvapilo nejvíce. „Ten režim, který mi vlastně před tím ukradl život, a nejen mně, a způsobil tolik strašných katastrof, skončil. Já jsem byl z toho nejen překvapený, ale úplně nadšený, byl to rauš,“ popisuje dnes stále s radostí v očích Horáček.
Václav Havel o Horáčkovi tehdy napsal: „Michal Horáček byl prehistorie naší něžné revoluce, ale nejen to. Byl v centru dění, byl tehdy všude a u všeho.“ „Nebyl jsem v tom ale sám, na každém kroku jsem v tom byl s Michaelem Kocábem, společně jsme to připravovali. Založili jsme iniciativu Most a vyzývali jsme vládu, aby zahájila dialog s nezávislými iniciativami, i když si tehdy všichni ťukali na čelo, že jsme blázni. Najednou se to ale 17. listopadem změnilo,“ neskrýval pocit zadostiučinění usmívající se Horáček.
„Mnohem důležitější než 17. listopad je pro mě ale 29. listopad, kdy k mému údivu komunisti odhlasovali, že nebudou klíčovou silou ve společnosti, a otevřela se cesta ke svobodným volbám. Škoda že to komunistům lidi spočítali až po dvaatřiceti letech,“ zalitoval.
Při hodnocení sametové revoluce se také občas objevují názory, že šlo o domluvené předání moci. Takové tvrzení Horáčka přímo rozesmálo: „Ale to je úplně směšné...,“ podotkl k tomu pobaveně. „Takovým se to ale nedá vysvětlit,“ reagoval na výzvu, aby lidem, kteří jsou takového názoru, vysvětlil, že tomu tak nebylo. „To byl naprostý happening, ty události přicházely, přímo se na nás valily. Říkalo se tamhle jedou tanky, tamhle přicházejí milicionáři, a teď nevíte, co je pravda. No, vůbec, kdo by to dělal!“ rozhodil Horáček rukama nad podobnými spekulacemi.
Tyto události je podle Horáčka třeba si stále připomínat. „Je třeba si připomenout, na čem stojí naše existence, naše životy, o co to opíráme. Je důležité si to připomínat. I já jsem dnes byl na Národní třídě jako každý rok. Řeknu vám, to mě tak potěšilo, tam byly tisíce lidí a žádný z nich tam nebyl proto, že musel,“ řekl potěšeně Horáček. „Demokracie nikdy není hotová, vždy máme nové a nové problémy, které je třeba řešit, a listopad nám dal možnost, že můžeme,“ připomněl.
Dnešní společnost je ale rozdělená více než kdy dříve. V zemi panuje epidemie a národ se dělí na dva tábory – očkované a neočkované. Horáček polarizaci názorů ale vítá: „Nejsem pro to, abychom si mysleli všichni totéž. Jsem rád, že lidé po 17. listopadu třeba žádají, ačkoliv s tím vůbec nesouhlasím, aby se nedalo povinné očkování, protože já si myslím, že má být.
Ale je dobře, že lidé můžou říct ne. Nejsem pro to, abychom si všichni mysleli totéž. Musíme se shodnout na základech: že chceme svobodu, demokracii, tržní společnost a otevřenost světu,“ vyzdvihl Horáček závěrem základní hodnoty demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
