Členové budoucí koalice uzavřeli dohodu, že jen co se sestaví seznam budoucích ministrů, budou za ním všechny tři strany neochvějně stát - tedy i proti prezidentovi Miloši Zemanovi. Hlava státu už totiž několikrát vzkázala, že některé ministry nemusí jmenovat, připomínají české deníky jen pár dní před tím, než předseda Bohuslav Sobotka bude jmenován premiérem.
Prezident Zeman už dříve řekl, že nemusí jmenovat Martina Stropnického (ANO) ministrem obrany, protože nemá odborné zkušenosti s resortem. Vadí mu ovšem i Lubomír Zaorálek, nominant ČSSD na ministerstvo zahraničí, ale i Jiří Dienstbier, který se možná stane ministrem bez portfeje a šéfem Legislativní rady vlády. „K těmto ´nechtěným´ by mohl přibýt Špidla,“ dodává pak k tomu pondělní vydání deníku Právo.
Jak se ale podle politologů nejspíše Miloš Zeman zachová?
„Já si myslím, že Miloš Zeman teď bude dávat velmi hlasitě najevo, kteří lidé se mu konkrétně nelíbí – ať už je to Martin Stropnický nebo Lubomír Zaorálek. Přesto přese všechno ty lidi do ministerských postů nakonec jmenuje. Udělá to už proto, že je nepochybně zkušený politik, a tak ví, že tady nemůže jít do konfliktu, je si vědom toho, že by prohrál,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.
Dvořáková: Budou komentáře, ale nakonec je jmenuje
„Osobně jsem přesvědčená o tom, že možná pan prezident k těm jménům udělá nějaké komentáře, ale jinak to bude bez nějakých větších problémů,“ souhlasí s ním i politoložka Vladimíra Dvořáková, která prý jen vychází z toho, jak je nastaven náš ústavní systém a co se dá očekávat v rámci tohoto systému.
"Proto očekávám, že budou všichni aktéři jednat v rámci ústavního systému, i když do hlavy Miloše Zemana nevidím. Přesto bych z jeho strany neočekávala žádné velké problémy, možná jen nějaké doplňující dotazy,“ vysvětlila dále Dvořáková s tím, že prakticky jeden člověk – a to i prezident Zeman – nemůže prokádrovat všechny resorty a začít říkat, že je někdo nedostatečně kompetentní.
„A navíc prezident ví, že je ze své funkce neodpovědný; odpovědná je tady vláda. Proto jen ona ponese důsledky za to, když tam budou nekompetentní ministři, protože to půjde na její vrub, na její odpovědnost a odpovědnost politických stran. Nedokáži si dost dobře představit, že by jeden člověk najednou dokázal posoudit kvalifikaci všech osob, že by je prokádroval. Je to hlavně na premiérovi, který nese odpovědnost za to, jak ta vláda funguje jako celek a jak fungují jednotliví ministři. Je to také odpovědnost politických stran, zda ti ministři neskončí v nějakém korupčním skandálu. Když nejsou jednotlivci schopni resort uřídit, tak to také má totiž často dopad na konkrétní politickou stranu. Ale aby jim prezident vnucoval někoho jiného nebo aby prezident sám byl schopen posoudit kvalitu ministrů, tak na to on kvalifikaci vlastně nemá,“ řekla Dvořáková.
Podle jejího odhadu proto budou nyní dohady o členech vlády probíhat hladce, třebaže v minulých týdnech jednání poněkud drhla.
Vždyť už je dohoda nejen na programu, ale i na personálním obsazení
„Není totiž žádný objektivní důvod, proč by se měla situace již komplikovat. Je dohoda tří politických stran, které mají relativně slušnou většinu ve sněmovně, je dohoda jak na personálním obsazení, tak i na programu. No a pokud nebude mezi navrženými nikdo, kde by byly zákonné zábrany, tak neočekávám konflikt,“ zmínila dále politoložka.
Co se týče konkrétních jmen, tak nakonec prý ani Lubomír Zaorálek nemusí Zemanovi až tak vadit, tedy pokud se oba dva muži budou v budoucnu chovat jako profesionálové.
„Pokud je někdo ve vysoké státní funkci, tak by se měl chovat jako profesionál, když už hovoříme o profesionalismu. To znamená, že budou spolu jednat už proto, že je to i v zájmu státu. Tady musím vzpomenout na fakt, jak se choval Václav Klaus, kterému se často ponechával obrovský prostor v oblasti zahraniční politiky a Evropské unie. To je ale dodnes velký problém, protože třeba podpisem lisabonské smlouvy a celkovým vystupováním Klause se naše postavení a možnosti vyjednávat v rámci EU zhoršily. Ovšem dnes předpokládám, že bude snaha - ať již ze strany Lubomíra Zaorálka a ze strany Miloše Zemana - aby byla politika v tomto sjednocená, aby se jednalo tak, jak bude ústavně dané,“ připomněla Dvořáková.
Stropnický může být jen zástěrkou...
Ke stejné věci pak pro ParlamentníListy.cz zdůraznil Jan Bureš to, že Martin Stropnický je možná jen pouhou zástěrkou.
"Martin Stropnický může být jen zástěrkou. Miloš Zeman totiž samozřejmě nejhůř ponese to, že by ve vládě měli být jeho výrazní oponenti a kritici zevnitř sociální demokracie, a to je právě Lubomír Zaorálek a Jiří Dienstbier. Tato jména budou pro něj daleko obtížnější ke skousnutí. Navíc pokud Zaorálek má být ministrem zahraničí, tak to je funkce, ve které bude muset dost výrazně koordinovat svou politiku i s prezidentem republiky, a ty kompromisy a dohody mezi nimi vůbec nebudou jednoduché. I Zaorálek určitě ví, že pokud bude ministrem, tak ho čekají čtyři roky častých sporů se Zemanem ohledně zahraniční politiky,“ zdůraznil Bureš s tím, že ale Zeman je politicky zkušená osobnost, a tak ví, že může jít tvrdě jen do těch konfliktů, ve kterých má šanci vyhrát.
„Pokud ovšem bude trvat na odmítání ministrů, tak tu šanci vyhrát spor tady nemá, protože ČSSD má v ruce i třetí pokus na jmenování vlády ve sněmovně. A tam by si tu vládu pak ČSSD jmenovala a nakonec by to skončilo spíš prohrou a dokonce i ostudou pro Zemana,“ připomněl Bureš základní ústavní principy. Právě Ústava ČR tady podle něj bude hrát velkou roli:
„Sociální demokracie totiž dává dost otevřeně najevo, že kdyby Zeman se jmenováním (ministrů) dělal nějaké problémy, tak že jsou oni ochotni s tím klidně jít až k Ústavnímu soudu.“
Pozor! Má na kontě přešlapy, ale i prohry
„Miloš Zeman nás už sice překvapil mnoha kroky, jež byly opravdu na hraně Ústavy, ovšem pokud má v hlavě trošku politického rozumu, tak si musí být vědom toho, že v řadě kroků, které se pokusil udělat v roce 2013, tak velmi tvrdě narazil a řadu důležitých kroků dokonce i prohrál. Šlo převážně o pokusy v rámci posílení vlastní moci. Navíc si je určitě vědom prohry v tom, že Rusnova vláda nedostala důvěru v Parlamentu, kde navíc ani on sám nemá žádnou politickou sílu, která by ho podporovala, neboť se do dolní komory nedostala jeho strana SPOZ. Také se k tomu musí připočítat konflikt se sociální demokracií po lánské schůzce...Takže sečteno a podtrženo - on určitě z těch všech důvodů ví, že kdyby odmítl návrhy, které by mu přinesl premiér Bohuslav Sobotka, tak by spíš konflikt tady prohrál,“ sečetl všechna proti Zemana Bureš.
Podle něj si ale musíme počkat na to, až budou na papíře všechna jména budoucích ministrů, což zatím není. Tady se proto Bureš pozastavil nad tím, že strany nemají od voleb jasno nad konkrétními posty, třeba jako je tomu v případě jména ministra práce a sociálních věcí.
Překvapil Bělobrádek
„Tady se sice o Romanu Sklenákovi uvažuje již poměrně dlouho, ale přešlapuje se u něj podle mne spíše kvůli úvahám o tom, jestli je ten člověk dostatečně zkušený. Možná i on sám zvažuje, jestli do toho má jít, nebo ne. Že ale není za dobu od voleb jasno ve vícero jménech, tak to asi tak úplně normální není. Musíme ale na druhou stranu počítat s tím, že strany šly do jednání se svými původními představami, ale v průběhu musela být některá ministerstva tzv. zobchodována, to znamená, že je dostala nakonec strana, která s tím ani tak moc nepočítala. Proto také možná vznikla určitá nejistota v tom, koho na to ministerstvo posadit. Co jsem ale vypozoroval z médií v průběhu posledního měsíce, tak se mi nezdá, že by strany neměly vůbec žádnou představu o tom, koho mají na jednotlivá ministerstva dát. Pro mne daleko překvapivější byl v tomto postoj předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka, který odmítl Ministerstvo zemědělství, což se dává do souvislostí s jeho nemocí,“ dodal Bureš.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Na závěr ale ubezpečil nestranné pozorovatele v tom, že délka vyjednávání o vládě není v mezinárodním měřítku nijak překvapivá, když navíc do toho zasáhly i vánoční svátky.
„Například v Německu Angela Merkelová vyjednávala o vládě tři nebo dokonce čtyři měsíce,“ doplnil politolog.
Návrhy na ministry musí v rámci ČSSD posoudit grémium strany, a to se stane 6. ledna. Týž den má být podepsána koaliční smlouva.
Sociální demokracii - jak již bylo uvedeno - stále chybí kandidát na ministra práce a sociálních věcí. Hovoří se o Romanu Sklenákovi, který byl stínovým ministrem tohoto resortu a nyní vede poslanecký klub, a o expremiérovi Vladimíru Špidlovi. Hnutí ANO pak nemá zatím jasno v ministrovi dopravy: spekuluje se o poslanci Martinu Kolovratníkovi a šéfovi Řízení letového provozu Janu Klasovi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
