Zeman zároveň s vetem napsal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD), ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. Prezident v něm připomíná své zářijové vystoupení před dolní komorou, při kterém vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše.
Prezident v dopise vysvětlil, co mu na zákonu vadí
„Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení," píše také Zeman v dopise.
Na podobě zákona se po dlouhých neshodách dohodla vládní koalice s pravicovou opozicí. Normu poté schválila sněmovna a nedávno prošla i Senátem. Zeman nejvíce kritizoval zřízení funkce takzvaných politických náměstků. Nebudou podle něj mít na ministerstvu co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc budou zátěží pro státní rozpočet.
I když bude Zemanovo veto přehlasováno, spor může prodloužit stížnost k ÚS
Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se již dříve nechal slyšet, že i přes avizované veto prezidenta bude možné zákon znovu schválit, tak aby mohl být účinný od začátku příštího roku.
Spory okolo služebního zákona ale mohou pokračovat i poté, protože prezident se nechal slyšet, že pokud jeho veto sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
