Zhrzený manžel podal trestní oznámení na bývalého šéfa rozvědky. Její agent mu prý odloudil manželku. Tajná služba to popírá

Vše začalo, když jistému muži jistý druhý muž přebral manželku. Tím prvním mužem je podnikatel Stanislav Bouček, tím druhým pak muž, u kterého stačí, když mu budeme říkat třeba pan Bohuslav. Touto větou by celá aféra s trochou štěstí mohla klidně skončit, kdyby ale Stanislav Bouček před redaktorem ParlamentníchListů.cz nepředestřel příběh, který jako kdyby vypadl z nějakého brakového špionážního románu. Úspěšný podnikatel totiž tvrdí, že se stal obětí nekalé hry ze strany muže, o němž se domnívá, že disponuje zpravodajskými informacemi.

Utrpení pana Boučka začalo po odhalení nevěry jeho manželky. „Zjistil jsem, že mi někdo chodí za ženou, byla to rána. Máme spolu dvě děti,“ popsal naší redakci během setkání v jedné vinohradské kavárně. Nevěru pan Bouček nesl těžce, jenže další šok na sebe nenechal dlouho čekat.

Během chvilkové nepřítomnosti matky v bytě totiž jeden z Boučkových potomků spatřil dokumenty nesoucí razítko a logo Bezpečnostní informační služby. „Svým dětem naprosto důvěřuji,“ sdělil nám Stanislav Bouček k otázce, zda by si jeho potomek mohl tuto informaci vymyslet.

Právě ono svědectví bylo důvodem, proč začal Bouček podezřívat milence své ženy z příslušnosti k tajné službě. „Obávám se, že pro ně získal i manželku,“ doplnil nad kávou podnikatel další šokující střípek skládačky, kterou si dal v hlavě dohromady. Jeho manželka se s panem Bohuslavem měla seznámit během studia, kdy si doplňovala vzdělání na policejní akademii. „Myslím, že mě dokonce jednou prošetřovali v souvislosti s mým podnikáním,“ sdělil podnikatel k otázce, zda měl někdy pocit, že by se služba mohla zajímat i o něho. Jak ale přiznal, je úspěšným podnikatelem v oblasti technických staveb v rámci vodohospodářství a své produkty jeden čas vyvážel právě i na Blízký východ.

Bouček tak na vlastní pěst rozjel pátrání a využil pomoci právníků. Riskantní povahy své operace si je dle svých slov vědom. „Já vím, že to je nebezpečné a mohou mě i sledovat. Ale jde tu o mou rodinu,“ uvádí. V jeho myšlenkové konstrukci měl dotyčný muž svést jeho manželku s jasným účelem vlastního obohacení. „Prostě mě chtěl okrást. V rozvodovém řízení jde o majetky. Není to pět set tisíc, co spolu máme,“ vyjádřil své mínění Bouček. Podle Boučka měl dotyčný využít svého výsadního postavení coby agenta tajných služeb a informací o své o sobě. „Oni mě lustrovali, jsem o tom přesvědčen,“ věří Bouček.

Invalida nebo agent?

K myšlenkové konstrukci pana Boučka chyběl jakýkoliv důkaz, který by ji potvrzoval kromě svědectví jednoho ze svých dětí. Nový impulz zoufalému podnikateli, který se stal paroháčem, dodala až informace, kterou se mu podařilo čirou náhodou zjistit. „Psal jsem na nejrůznější místa,“ vysvětluje Bouček. A pak narazila, zdá se, kosa na kámen. Bouček totiž objevil, že nový partner jeho manželky je invalidní důchodce. „Na tom by nebylo nic zvláštního až na to, že on nespadá pod gesci České správy sociálního zabezpečením, tedy orgánu, který spravuje všechny důchody, dávky a penze občanů v civilu. „Bylo mi řečeno, že důchod pana Bohuslava spadá pod gesci Ministerstva vnitra. Je to tedy policista, voják nebo agent?“ zamýšlí se Bouček. „Vždyť je tam i napsáno, že Ministerstvo vnitra využívá invalidního důchodu ke krytí operativců tajné služby,“ vysvětluje podnikatel, co se dočetl na internetu.

Podnikatel bojující o ženu a děti tak neváhal a obeslal jednotlivé úřady. Jeho požadavek byl jednoduchý, zjistit určení pana Bohuslava a jeho vyšetření skrze lékaře, které by vedlo ke konstatování důvodu přiřazení invaliďáku. „Vyšlo by tak najevo, že důchod byl jenom krytí,“ vysvětluje podnikatel.

Psal na ta nejvyšší místa

A odpovědí se panu Boučkovi skutečně dostalo, nikoliv však těch, které by jeho verzi potvrdily. Příslušnost pana Bohuslava k civilní rozvědce dokonce otevřeně odmítl její někdejší šéf Jiří Lang. Dotyčný podle Langovy odpovědi k Bezpečnostní informační službě nepatří a ani nikdy nepatřil. Podnikatel se ale nevzdal a dovolal se dalších autorit. „A komu šéf rozvědky lhát nemůže? Přece prezidentovi a šéfovi sněmovní komise pro kontrolu tajných služeb,“ vysvětlil vzrušeným hlasem. Bouček tak ve svém téměř dvouletém tažení postupně oslovil velkou většinu nejvyšších státních představitelů včetně premiéra Bohuslava Sobotky a prezidenta Miloše Zemana. Došlo ale i na poslance Karla Schwarzenberga, Janu Černochovou, Marka Bendu, policejního prezidenta Tomáše Tuhého nebo vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.

„A oni se mnou skutečně komunikují. Musí na tom být něco pravdy, jinak by mi ani nepsali,“ věří Bouček. A skutečně na stůl předkládá oficiální dopisy od nejvyšších představitelů státu. Zamítavé stanovisko mu přišlo dokonce i od prezidenta. Podle všech dotyčných pan Bohuslav, kterého Bouček viní, nemá s tajnou službou nic společného. „Jenže co ten invalidní důchod pod Ministerstvem vnitra a proč ta neochota dotyčného kvůli invalidnímu důchodu ztotožnit?“ vrtá Boučkovi v hlavě stále pomyslný čertík.

A jak vyplývá z dokumentu, který má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici, Bouček situaci aktuálně vyhrotil. Na bývalého šéfa BIS a aktuálně ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jiřího Langa totiž podal trestní oznámení, které rozeslal na státní zastupitelství po celé republice.

„Je zřejmé, že již několik roků zasíláte na různé instituce podání, jimiž se domáháte nejrůznějších interpelací na půdě Poslanecké sněmovny a odebrání bezpečnostní prověrky Jiřímu Langovi,“ stojí v odpovědi jednoho z obeslaných státních zástupců panu Boučkovi. Podle jeho vyjádření má na Langa Bouček spadeno kvůli tomu, že mu Lang ještě jako šéf BIS sdělil, že pan Bohuslav agentem rozvědky není. Podobný názor prostřednictvím korespondence pak Boučkovi sdělili i ostatní vysoce postavení činitelé, které oslovil.

Naslouchej, dívej se a mlč…

Jenže, musí na dotaz civilní osoby, v tomto případě pana Stanislava Boučka, služba, jejíž hlavní specializací je práce v utajení, odpovědět a k tomu ještě pravdivě? Ne nadarmo je mottem Bezpečnostní informační služby „Audi, vide, tace“, přeloženo z latiny „naslouchej, dívej se a mlč“.

„Tajná služba musí poskytovat jen informace pevně vymezené zákonem. Jestli se jedná o takovéhle osobní věci, tak já bych ta jména také nezveřejnil,“ sdělil k této věci ParlamentnímListům.cz bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní expert Andor Šándor. „To přece vůbec nesouvisí s prací tajných služeb. Ředitel nemá právo rozkrývat lidi, kteří pod jeho rezortem aktuálně pracují. Sněmovní komise pro kontrolu tajných služeb má na starost jen mrtvé svazky a hospodaření,“ doplnil. „Kdyby ředitel řekl, nebudu to komentovat, tak by to připustil. Takhle to jasně vyvrátil, ale on skutečné agenty v této souvislosti rozkrývat prostě nemůže,“ vysvětlil Šándor.

Otázka pana Boučka tak zůstává s největší pravděpodobností neuspokojena a zůstane tak i nadále. To, zda se celý tento příběh zrodil pouze v hlavě rozchodem zhrzeného muže, či zda se za ním skrývá důmyslná zpravodajská hra se pravděpodobně nikdy nedozvíme.