Zkušený lékař Jiří Štětina promoval na lékařské fakultě hygienické už v roce 1964. Poté v rámci medicíny prošel mnohými posty. Na oddělení ARO pracoval od roku 1969, později byl i primářem na tomto oddělení v nemocnici ve Dvoře Králové. V roce 1980 zakládal v Hradci Králové záchranku a podílel se na záchranném systému v tehdejším Československu, a poté i v České republice, kde byl předsedou odborné komise. Celý život je anesteziologem. Vyšla mu v roce 2000 knížka Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém při hromadných neštěstích a katastrofách. Spolupracovali na ní i odborníci z Institutu civilní ochrany z Bohdanče a z Univerzity obrany. Mimojiné i Roman Prymula.
Z kriminálu do parlamentu a zpět
Z některých nemocnic nyní přicházejí až hrozivé zprávy. O tom, jak to vypadá v té „jeho“ ve Dvoře Králové, kde ještě občas vypomáhá, má Jiří Štětina dobrý přehled. V pondělí se tam byl naočkovat druhou dávkou a ptal se na situaci pana ředitele. „Říkal, že to není vůbec jednoduché, zápasí s lůžky. Nedělají tam ale nejintenzivnější péči. Ta je v Hradci Králové. Situace není dobrá, ale není zase taková, jak někde psali, že lidi leží na chodbách. Tak to ne. Sleduji údaje, které jsou pro mě podstatné. Kolik je nových případů a hlavně kolik jich je v nemocnicích, a kolik na intenzivních lůžkách. To mě jako doktora zajímá,“ prozrazuje.
Tím, kdo uvedl na tiskové konferenci, že pacienti leží na chodbách třeba v hradecké nemocnici, byl před několika dny přímo ministr zdravotnictví Jan Blatný. Což ale zástupci Fakultní nemocnice v Hradci Králové odmítli s tím, že to tak není a pacienti mají zajištěnou péči odpovídající jejich zdravotnímu stavu. I když přiznali, že čelí několikaměsíčnímu extrémnímu náporu. Je také třeba dodat, že jeden v současnosti z nejnakaženějších regionů v ČR – spolu s Chebem a Sokolovem – je Trutnovsko, které je právě v Královéhradeckém kraji.
Fotogalerie: - Zimní radovánky ve Stromovce
Kecy politiků, když je slyším od těch dvou národních front. Jsou to diletanti
„Když slyším některé politiky, třeba Pekarovou, tak se mi otevírá kudla v kapse. To jsou lidé, kteří tomu nerozumí, a kecají do toho. Nedá se to poslouchat. Ať to nechají na odborníky. Ti ať se dohadují mezi sebou a potom to předloží politikům, kteří pak musí rozhodnout,“ dodává ještě. I u Andreje Babiše mu vadí, že se vyjadřuje k odborným věcem. „Ale v každém případě to nemá jednoduché. Když neudělá nic, budou ho žalovat, že neudělal nic. A když něco udělá, zase ho budou žalovat, že nouzový stav je protiústavní. Není to pravda. Nikdo nehovoří o zákonu 110 o bezpečnosti státu. Článek pět jasně říká – Nouzový stav může být vyhlášen i premiérem na 24 hodin, pokud dojde k ohrožení životů a majetku. Tento zákon je ústavní,“ sděluje. Potřeba podle něj není ani právě diskutovaný a připravovaný pandemický zákon. „Existuje pandemický plán Ministerstva zdravotnictví, který je dobrý. Je z roku 2012, kdy byl ministrem Leoš Heger a připravoval ho Vladimír Valenta. Je srozumitelný a dostačující. Máme tu dostatek zákonů, které můžeme použít,“ konstatuje.
Kritizuje ale i některé kolegy lékaře, zvláště spadeno má na šéfa stomatologů. „Pan Šmucler je žvanil. Ten se hodí do nějakého Tabu a podobných mediálních atrakcí. Ať si dělá svoji profesi, čímž myslím stomatologii. Je však bohužel více takových kolegů, třeba profesor Žaloudík. Vynikající onkolog, ale ať si hledí toho, co dělá a v čem má atestace a zkušenosti. A neplete se do covidu,“ uvedl Štětina před pár měsíci v rozhovoru pro PL.cz.
Psali jsme:
Dám jen na Romana Prymulu a další odborníky
Jiří Štětina zná velice dobře některé klíčové aktéry dnešní doby. Jeho žákem byl například náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. „Tohoto kluka si nesmírně vážím, znám ho, když přišel po promoci.“ Velmi blízko má i k Romanu Prymulovi. „Známe se dlouho, napsal mi kapitolu do knihy. Já dám jenom na něj a na další odborníky, kteří v tom dělají. To znamená, kteří dělají imunologii, vakcinologii. Myslím, že má pravdu. Nejhorší by bylo, kdybychom otevřeli hospody a hromadné akce. Roman ví, co říká,“ je přesvědčen.
Uznávaný odborník Roman Prymula, který je jako stvořený v dnešní době pro post ministra zdravotnictví více než kdokoliv jiný, byl ministrem jen krátce a v důsledku podivných událostí musel odejít. „On se nehodil do krámu té, jak já říkám národní fronty proti Babišovi – a to vůbec nejsem příznivec Babiše. Pro ně je čím hůř, tím líp. Roman se jim tam nehodil, protože tomu rozuměl. Jim se hodili takoví žvanilové jako byl Šmucler a podobní. Myslím, že na Romana to bylo nahrané, předem připravené. Na druhou stranu za těchto okolností to měl vzdát a neměl dělat ani toho poradce,“ myslí si Jiří Štětina.
Na druhou stranu pozice ministra zdravotnictví teď rozhodně není záviděníhodná, jako by člověk neustále chodil po minovém poli. „Kdyby mně to někdo dneska nabídnul a bylo mi o třicet méně, řekl bych, děkuji, nezlobte se, ale neberu to. Společnost je nesmiřitelně rozdělená na dva tábory. Je to vina i některých médií. Kdyby kladly důraz na odbornost a teprve pak na to ostatní, nebyli bychom tam, kde dnes jsme,“ říká. Zná i bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a hodnotí ho spíše pozitivně. „Udělal spoustu dobré práce. Elektronizace, e-recepty,“ vyjmenovává.
Fotogalerie: - Bezdomovci do hotelů
Skutečně je teď důležité očkování
Jaký je výhled do nejbližšího budoucna? Rozšiřuje se – a to nejen u nás – agresivnější a infekčnější britská mutace koronaviru. Zdá se, že brzy zcela převládne. Tím pádem ale v nejbližších dnech a týdnech počet případů infikovaných bude zase narůstat... „Tato mutace se daleko více šíří, ale snad neprobíhá v horším klinickém průběhu. Jsou ale i další mutace. Údajně jihoafrická a hlavně brazilská je i klinicky horší. Skutečně je teď důležité očkování. Mluvil jsem s klukem ajťákem, který byl na první dávce očkování. Po pěti dnech chytil covid. Jeho průběh ale byl úplně srandovní. Od něj to ale chytil jeho spolupracovník – neočkovaný – a ten měl těžký průběh,“ prozrazuje lékař.
„Já jsem člověk, který věří očkování. Dokonce jsem byl ve skupině úplně prvních pokusných králíků, když na nás jako posluchačích lékařské fakulty hygienické zkoušeli očkovací látky – americkou a ruskou v roce 1963. Když jsem byl naočkovaný proti čemukoliv, tak jsem nikdy tu chorobu nedostal,“ vysvětluje.
A kdy můžeme počítat s nějakým rozvolňováním? Rakouská vláda začátkem týdne uvedla, že nejdříve to odhaduje na období Velikonoc... „Musíme spolupracovat se státy kolem nás. Když bude v Rakousku něco dobrého, nebo v Německu, udělejme to podle nich. Nepodléhejme ale panice a dezinformacím, třeba o očkování. Co se týče Velikonoc, uvidíme. Spíše se obávám, že to bude až začátkem května,“ uzavírá Jiří Štětina.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
