Pojednání o rusofobii začal Polreich poukázáním na absurdnost obviňování Ruska z novoimperiálních tendencí v souvislosti s anexí Krymu. „Krym přece také patřil Osmanské říši či Řecku. Je to absurdní, pokud ovšem nemají agitátoři na mysli, že by měly USA vrátit Aljašku. A to nezmiňuji, že Krym přešel k Ukrajině ne tak dávno, a navíc rozhodnutím komunistické strany, bez ohledu na skladbu a vůli obyvatel,“ vysvětloval Polreich.

Následně se bývalý zpravodajec pustil do rozboru českých fobií. Poukázal na to, že naším prvním nepřítelem po revoluci nebylo Rusko, nýbrž Spojené státy americké.

Polreich uvádí, že po rozpadu bipolárního světa, kdy docházelo k mezinárodní spolupráci velmocí a masivnímu odzbrojování, se objevila myšlenka podporovaná USA, že by bezpečnostní otázky měly přejít od NATO k Organizaci pro spolupráci a bezpečnost v Evropě (OBSE). Proti tomu se ale dle Polreicha postavili lidé bez odpovědnosti a nízké inteligence, kteří vyžadují atmosféru nedůvěry a nepřítele, bez kterého nemohou žít. A vypukla daší vlna antiamerikanismu, která se nevyhnula ani Praze.