Co se změnilo na německém přístupu k migrantům ze Sýrie?

Od začátku konfliktu v Sýrii v roce 2011 podalo žádost o azyl v Německu skoro 110 000 Syřanů. V téměř sto procentech případů jim byl přidělen status uprchlíka. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) pro ně už koncem loňského roku zavedl zrychlené řízení: pokud nepanují pochybnosti ohledně identity žadatele o azyl ze Sýrie, nemusí už přijít k výslechu osobně, stačí, aby důvody útěku popsal písemně. Nyní šel BAMF ještě dál: přestal kontrolovat, zda žadatel o azyl nevstoupil na území Evropské unie v jiné členské zemi. Pokud by tomu tak bylo, podle dublinského systému by se do ní dotyčný musel vrátit. Německo ale už nechce Syřany odesílat zpět do těch členských zemí, přes které se dostali do EU.

Znamená to, že Německo chce přijmout výrazně větší počet syrských uprchlíků?

Uvolněním předpisů nechtěl Berlín vyslat signál Syřanům, aby všichni přišli do Německa. Vládě šlo hlavně o to, aby se zrychlil úřední proces pro ty, kteří už v zemi jsou nebo do ní přijdou. Kromě toho německé ministerstvo vnitra zdůrazňuje humanitární odpovědnost za Syřany. Už dříve Německo neodesílalo prakticky žádné žadatele o azyl ze Sýrie do jiných zemí EU. Resort vnitra upozorňuje, že nové předpisy rozhodně neznamenají, že přestává platit dublinský systém. Každý uprchlík se musí registrovat v té zemi, přes jejíž území vstoupil do Evropské unie.

Jak reagovaly ostatní členské země osmadvacítky?

Německo změnami vzbudilo nevoli, protože dublinská pravidla přestala pro jednu skupinu migrantů platit. Některé země to považují za svolení k tomu, aby migranty posílaly do Německa. Maďarsko Berlínu vyčetlo, že si s dublinským systémem dělá, co chce, a nechalo v pondělí v přeplněných vlacích odcestovat stovky běženců směrem na Vídeň a Mnichov. Český ministr vnitra Milan Chovanec přišel s myšlenkou vytvoření humanitárního koridoru pro syrské uprchlíky, vedoucího přímo do Německa.