Jan Fischer se podle něj už na Vysoké škole ekonomické stal spolehlivou kádrovou rezervou. Již v roce 1974, za nejtužší normalizace, mu bylo nabídnuto členství v KSČ společně s návrhem, aby zůstal na fakultě jako odborný asistent.

„Byla to podmínka, abych jako jeden z nejlepších absolventů mohl zůstat na VŠE a věnovat se akademické práci v oboru statistiky. Tehdy jsem odmítl,“ říká podle Urbana k této životní epizodě Fischer. Urban však myslí, že to bylo trochu jinak. Fischer prý prostě přijal lepší pracovní nabídku, neboť Federální statistický úřad, kam nastoupil, byl tehdy mnohem prestižnější institucí.

Nejen prestižnější, ale rovněž prověřenější. Jeho pracovníci byli vybíráni velmi pečlivě a rozhodně by do této instituce nepronikl nikdo nespolehlivý. Urban na základě studia archivních materiálů upřesňuje, že některé ústavy federálního  „staťáku“ byly podřízeny přímo ÚV KSČ.