„Článek není ani tak o socialistickém profesorovi Janu Kellerovi, jako o jeho autorovi, anarchistickém odborném aistentovi(?) Ondřeji Slačálkovi,“ poukazuje Konvička. 

• O Slačálkově textu jsme informovali ZDE

„Keller, jak známo, se coby mladý člen KSČ dostal už před převratem na stáž do Francie, kde načichl myšlenkami ‚nové levice‘, neomarxismu a ekologismu. Byl jedním z prvých, kdo o nich po roce 1989 psal česky – tím se z něj stal guru všech těch Jakubů Patočků, Sašenek Uhlových a podobných. Mezitím se vypracoval nejen na vysokoškolského profesora, ale též domyslel (a vypozoroval na západě), kam elegantní neomarxistické žvanění vede, jakmile se uplatní v praxi. No a protože nikdy neztratil vazbu s rodným krajem – průmyslovým Ostravskem – a lidmi tam, šlápl dost razantně na brzdu. Možná si pořád přeje ‚společnost soběstačných zemědělských komunit‘, ale určitě si nepřeje, aby ty komunity sestávaly ze zahalených žen a modlily se 5x denně k alláhovi...“ zmínil také protiislamista k europoslanci. 

Slačálek podle jeho slov učí na jedné z pražských fakult anarchismus. „Ztučnělý anarchista beroucí peníze od státu na státní instituci je poněkud oxymoron (... představte si, že Vám anarchista dává zápočet, nebo Vás dokonce zkouší u státnic...) ale budiž,“ poznamenal Konvička.

„Slačálek vytýká Kellerovi, že ‚zradil‘, už není tím ‚kritickým sociologem‘ a – hřích nejhorší – píše do Parlamentních Listů. To je zrada revoluce, a taky ‚akademických svobod‘, za kterou by Keller měl být vyakčněn, vyštván, zničen... kdyby měl Slačálek tu sílu,“ zmínil Konvička.