Prezidentská volba podle něj byla klasickým utkáním pravicového a levicového kandidáta, ve kterém vyšší příjmové skupiny byly pro Schwarzenberga a střední a nižší spíše pro něj. „Významným momentem také bylo, že některé přemýšlivější lidi znechutila mediální masáž pro Schwarzenberga do té míry, že se rozhodli volit mě,“ říká zvolený prezident.

Z nepřízně značné části mediálně viditelných osobností si však nic nedělá. „Ve většině případů ta kulturní fronta byla spíš druhá liga, která se chtěla zviditelnit. Levicová kulturní elita, tedy lidé jako Václav Bělohradský, Erazim Kohák či Jan Keller, se naopak přiklonila ke mně,“ myslí si.

Byť je podle svých vlastních slov vítězným levicovým kandidátem, nepohrdne rozmluvou s odcházejícím pravicovým prezidentem Klausem. Bylo by prý hříchem se nesetkávat s člověkem, který má deset let zkušeností s výkonem prezidentské funkce. „Spolupráci si představuji tak, že se s ním občas v Lánech rád setkám, protože jako celoživotní oponent je pro mě daleko inspirativnější než všichni přitakávači dohromady,“ říká.