Při bližším pohledu se však ukazuje, že za ní stojí vlivová síť sponzorů Petra Pavla a struktur napojených na silné mediální a grantové organizace doma i v zahraničí.
Koncem listopadu poslanci obdrželi e-mail, v němž autoři argumentují, že je zapotřebí co nejrychleji přijmout evropské nařízení o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA).
Naléhavý apel lobbisté zdůvodňují tím, že EMFA údajně posiluje právo občanů na svobodné a spolehlivé informace a zároveň chrání novináře před politickým ovlivňováním obsahu.
Další e-mail se zase snažil poslance přesvědčit o přijetí Aktu o digitálních službách (DSA) s tím, že přísnější regulace internetu prý posílí svobodu slova, ochrání uživatele a zamezí predátorským praktikám internetových „šmejdů“.
Třetí, zatím poslední e-mail rozeslalo Lobbio poslancům začátkem února. Tentokrát pisatelé varují před změnami ve financování a fungování veřejnoprávních médií a hájí zachování koncesionářských poplatků. ParlamentníListy.cz mají kopii komunikace k dispozici.
Neziskovka prosazuje agendu, před kterou řada organizací napříč Evropskou unií varuje. Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) dlouhodobě upozorňuje, že zákon EMFA ve skutečnosti omezuje svobodu médií a současně přenáší další pravomoci od členských států do Bruselu. V souvislosti s legislativou DSA se na pět desítek organizací a veřejných osobností z celé EU nedávno obrátilo na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou s varováním před cenzurou a potlačováním svobodné demokratické diskuse.
Mnozí se proto začínají ptát, co je spolek Lobbio zač a kdo za ním stojí. Tato politická neziskovka vznikla v roce 2023 a oficiálně se hlásí k podpoře „dobrého a demokratického vládnutí“. Její výroční zpráva za rok 2024 otevřeně hovoří o snaze prosazovat v České republice „systémové změny“.
V roce 2024 vybral spolek na svou činnost bezmála 9 milionů korun, výdaje činily necelých 10 milionů. V loňském roce už náklady na činnost stouply na přibližně 17 milionů. Na dotaz ParlamentníchListů.cz to uvedl předseda neziskovky Martin Luhan.
Velkou část prostředků podle veřejně dostupných údajů i vyjádření Martina Luhana poskytuje organizaci Aliance pro moderní stát. Detailnější pohled na pozadí této neziskovky odhaluje mnohem rozsáhlejší mocenskou strukturu, jejíž vliv sahá do politiky, médií i byznysu.
Ve vedení Aliance pro moderní stát totiž figurují jména podnikatelů, jako jsou Jan Barta, Václav Muchna, Martin Ducháček, Ondřej Fryc, Martin Hájek, Martin Moravec, Martin Vohánka či Libor Winkler. Titíž lidé zároveň byli hlavními sponzory Petra Pavla, který by se bez jejich podpory mohl jen stěží stát prezidentem.
Muchna, Vohánka a Winkler kromě toho zafinancovali vznik Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), který funguje jako převodní páka pro financování řady dalších subjektů a který hraje prominentní roli v boji proti „dezinformacím“.
Podnikatelé kolem Vohánky a Winklera také iniciovali vznik projektu jménem Deník N – a záhy se k nim přidali Fryc a Hájek. Tento mediální projekt dlouhodobě hájí prezidenta Petra Pavla, podílí se na diskreditačních kampaních proti kritikům „demokratických stran“ včetně Filipa Turka (Motoristé) a podle všeho má napojení na zpravodajské a bezpečnostní orgány státu, od nichž získává informace. Netají se tím ani samotní novináři, kteří pro Deník N pracují.
Kromě této skupiny podnikatelů je významnou figurou Aliance pro moderní stát, který finančně stojí za spolkem Lobbio, Robert Basch. Ten předtím dlouhá léta působil jako ředitel Nadace Open Society Fund (Nadace OSF), která podle svých slov „pečuje o demokracii v Česku“.
O demokracii zde prostřednictvím Nadace OSF „pečují“ Jan Barta, Martin Ducháček, Martin Hájek, Dušan Šenkypl či Libor Winkler. Tedy sponzoři Petra Pavla a v Hájkově a Winklerově případě rovněž Deníku N. Hlavním finančním partnerem Nadace OSF je ovšem také výše zmíněný Nadační fond nezávislé žurnalistiky – a Open Society Foundations, tedy nadnárodní rodina neziskovek George Sorose.
Soros ostatně stál i zrodu samotné Nadace OSF v Praze. Pokud tedy představitelé Lobbia tvrdí, že nemají nic společného se „zahraničním vlivem“, proti němuž zde vystupují, je to poněkud problematické tvrzení. Obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že Aliance pro moderní stát financuje neziskovku Lobbio skrze zvláštní fond, který je spravován Nadací OSF.
Nadace OSF pod vedením Roberta Basche řídila i další známý projekt, a sice Rekonstrukci státu. Z ní se do spolku Lobbio přesunuli například Martin Luhan a Lukáš Kraus, kteří dnes figurují v jeho vedení. Aktuální agenda Lobbia plynule navazuje na činnost Rekonstrukce státu, která byla shodou okolností v roce 2024 ukončena. Lobbio tak působí spíše jako rebranding staršího politického projektu s navzájem se přikrývajícími personálními a finančními vazbami.
Kromě toho má neziskovka řadu partnerů, s nimiž spolupracuje na realizaci konkrétních projektů. Figurují mezi nimi Evropské hodnoty, Aspen Institute, Transparency International či už známá Nadace OSF, tedy subjekty s dlouhodobými vazbami na Sorosovy nadace či National Endowment for Democracy (NED).
ParlamentníListy.cz zajímalo, jak v tomto kontextu činnost politických neziskovek vnímají demokraticky zvolení politici. Co řekli? „Kdykoli slyším o podobných neziskovkách, které se údajně zasazují o svobodu slova, velmi zpozorním,“ řekla ParlamentnímListům.cz Zuzana Majerová (Trikolora).
Před činností politických neziskovek se má na pozoru i senátor Robert Šlachta (Přísaha). „Aktivity některých neziskových organizací vnímám kriticky, zejména pokud vystupují jako lobbisté s jasnou politickou agendou, aniž by měly odpovědnost vůči voličům,“ zdůrazňuje bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Europoslanec Tomáš Zdechovský zase upozorňuje, že neziskovky i lobbistické skupiny musejí mít zcela transparentní financování, vazby i cíle. „Pokud někdo prosazuje zásadní změny v mediálním a on-line prostředí, musí veřejnost vědět, kdo jej platí a jaké zájmy zastupuje,“ domnívá se Zdechovský.
Lobbio to ale nedělá. Předseda spolku Lobbio ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz odmítl, že by organizace podporovala konkrétní politické subjekty nebo byla nástrojem zahraničního vlivu. „Lobbio nepodporuje konkrétní politiky ani politické subjekty, ale změny, které zlepšují život lidem v Česku,“ uvedl Luhan. Zamlčuje však při tom jednu podstatnou věc: že za projektem stojí sponzoři Petra Pavla se svými vyhraněnými politickými zájmy.
Kauza neziskovky Lobbio tak opět ukazuje na skutečnost, že v českém veřejném prostoru systematicky působí úzká skupina podnikatelů, která s přispěním zahraničních sponzorů financuje politické kampaně, mediální projekty i neziskové iniciativy s cílem ovlivnit politickou soutěž, aniž by měla jakýkoli demokratický mandát.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.












