Populisté často změní své extrémní názory ve chvíli, kdy se dostanou k moci a poznají složitost řízení státu. Na panelové diskusi Mnichovské bezpečnostní konference to uvedl prezident Petr Pavel. Populismus podle něj sám o sobě nemusí být negativní, problém nastává tehdy, když se obrátí proti institucím chránícím demokracii.

„Když se tito lidé, kteří byli velmi dlouho na straně kritiky, dostanou do odpovědných pozic, náhle porozumí, jak je situace komplexní. Často pak změní mnoho ze svých extrémních pozic,“ řekl Pavel během debaty s názvem Vox Populi: Odpověď na vzestup populismu. Diskuse se účastnili také americká kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, šéf frakce EPP Manfred Weber či argentinská poslankyně Daiana Fernándezová Molerová.

Prezident zdůraznil, že nálepka populismu nemusí být vždy negativní. Řada politiků ji podle něj přijímá proto, že chtějí naslouchat lidem. „Problém začíná, když se populismus obrátí proti institucím, které tu jsou proto, aby chránily demokracii,“ uvedl. Důležitou roli podle něj hrají brzdy a protiváhy i aktivní občanská společnost.

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu

Podle Pavla Spojené státy dlouhodobě nesly nepřiměřeně velkou část nákladů na obranu Evropy. „Emocionálně to může vypadat jako roztržka mezi Evropou a USA, která by dokonce mohla ohrozit NATO. Pokud ale pozorně nasloucháte, jde o to nastavit vztah na vyrovnanější úroveň,“ řekl prezident.

Pavel připomněl, že američtí představitelé již dříve vyzývali Evropu k většímu zapojení do obrany, činili tak však diplomatičtějším způsobem. Teprve za prezidenta Donalda Trumpa podle něj získal tento tlak důraznější podobu.

Český prezident rovněž uvítal sbližování postojů Spojených států, Evropy a Ukrajiny při hledání mírového řešení války na Ukrajině. Zdůraznil však, že Rusko je stále třeba přivést k seriózním jednáním, protože dosud neprojevilo ochotu konflikt ukončit.