Na úvod jeden citát: „Implementace balíčku Evropské komise by měla uvést v praxi projekt Energetické unie členských států Evropské unie. Jedná se o koordinovaný soubor legislativních úprav pro oblast energetiky."

Balíček, batoh, perestrojka, to jsou slova, která u mě vyvolávají fobii. Balíček si spojuji s dětstvím, kdy jsme se těšili na Vánoce, na stromeček a na balíčky pod stromečkem. Vždy tlouklo srdíčko, jen ať tam nejsou ponožky, punčocháčky, pyžamko, vždyť chci úplně něco jiného. Ježíšek to přece musí pochopit. No a vždy tam byly ponožky, punčocháče, pyžamka. Stejně tak to bylo s oblíbenou krabičkou, balíčkem, kterému se v obchodě s hračkami říkalo štěstíčko, nebo u nás na Ostravsku „kočka v měchu". Obsah balíčku jste zjistili, až když jste si ho koupili. Krabička za jednu korunu, kterou jsme dostávali, když jsme byli hodní nebo nemocní. I v obchodě s hračkami vždy tlouklo srdíčko, jen ať tam není panáček z perliček, ať tam je prstýnek. No a téměř vždy tam byl panáček.

Krátký úvod, proč nemám ráda balíčky, ať již je to dárek pod stromečkem, či zimní, letní, liberalizační, druhý, třetí nebo jak se doposud změny v energetice jmenovaly. Nemám ráda překvapení, která zjišťujeme až po implementaci toho či jiného balíčku. Překvapení, která dostávají do šoku hospodářství nebo energetický sektor jako celek. Jsem zastánce propracovaného systému, který jasně deklaruje, do „čeho tentokrát jdeme" a jaký to bude mít dopad nejen na ekonomiku EU, ale především na jednotlivé země, jejich ceny energií, dopad na spotřebitele. Jsme na velkém omylu, že spotřebitel, občan vše unese. Není to pravda, pokud nechceme způsobit energetickou chudobu u velké části spotřebitelů.

Proč nám roste cena energií?