Na úvod jeden citát: „Implementace balíčku Evropské komise by měla uvést v praxi projekt Energetické unie členských států Evropské unie. Jedná se o koordinovaný soubor legislativních úprav pro oblast energetiky."
Balíček, batoh, perestrojka, to jsou slova, která u mě vyvolávají fobii. Balíček si spojuji s dětstvím, kdy jsme se těšili na Vánoce, na stromeček a na balíčky pod stromečkem. Vždy tlouklo srdíčko, jen ať tam nejsou ponožky, punčocháčky, pyžamko, vždyť chci úplně něco jiného. Ježíšek to přece musí pochopit. No a vždy tam byly ponožky, punčocháče, pyžamka. Stejně tak to bylo s oblíbenou krabičkou, balíčkem, kterému se v obchodě s hračkami říkalo štěstíčko, nebo u nás na Ostravsku „kočka v měchu". Obsah balíčku jste zjistili, až když jste si ho koupili. Krabička za jednu korunu, kterou jsme dostávali, když jsme byli hodní nebo nemocní. I v obchodě s hračkami vždy tlouklo srdíčko, jen ať tam není panáček z perliček, ať tam je prstýnek. No a téměř vždy tam byl panáček.
Krátký úvod, proč nemám ráda balíčky, ať již je to dárek pod stromečkem, či zimní, letní, liberalizační, druhý, třetí nebo jak se doposud změny v energetice jmenovaly. Nemám ráda překvapení, která zjišťujeme až po implementaci toho či jiného balíčku. Překvapení, která dostávají do šoku hospodářství nebo energetický sektor jako celek. Jsem zastánce propracovaného systému, který jasně deklaruje, do „čeho tentokrát jdeme" a jaký to bude mít dopad nejen na ekonomiku EU, ale především na jednotlivé země, jejich ceny energií, dopad na spotřebitele. Jsme na velkém omylu, že spotřebitel, občan vše unese. Není to pravda, pokud nechceme způsobit energetickou chudobu u velké části spotřebitelů.
Proč nám roste cena energií?
Připomenu jen jeden z „omylů" energetické politiky EU, kterým bezesporu jsou kroky, jejichž dopad nebyl doposud vyčíslen, a to jak v oblasti finanční, tak bezpečnostní. Jsou to unbundling a nepromyšlená podpora obnovitelných zdrojů – především větrné a solární elektrárny.
Spotřebitelé se ptají, proč nám roste cena energií, regulátore, zasáhni! Z pohledu mého působení v čele ERÚ za posledních šest let jsme udělali celou řadu kroků k ochraně spotřebitelů a udržení regulovaných cen na přijatelné úrovni, při vytvoření dostatečných podmínek pro regulované subjekty na jejich činnost. V dané věci si spotřebitel musí uvědomit, že ze zákona je regulátor povinen uznat náklady u regulovaných subjektů, které jsou u nich vyvolány legislativou. A to je například unbundling, kdy se firmy musely nuceně rozdělit na obchod, distribuci a přenos, u plynu tranzit. A to opravdu něco stojí. Kdo to vše zaplatí? No přece spotřebitel, jsou to náklady vyvolané legislativou! Co to spotřebiteli přineslo? Tak na to si prosím odpovězte sami. Jako předsedkyně úřadu na to nebudu odpovídat, protože doposud jsem žádné relevantní vyhodnocení neviděla, a jako spotřebitel jsem tuto výhodu nepocítila.
Jako regulátor jen vím, že se značně zkomplikovaly podmínky pro investice. Regulovaný subjekt, který vlastní infrastrukturu a nemá jistotu v její využití, obchod mu již nepatří, tak se pochopitelně dostává do velkého rizika, rizika, s jakou návratností této investice může počítat. Z velké části to končí u regulátora, dej nám tuto investici do ceny pro konečného spotřebitele. Zodpovědný regulátor to neudělá, a začíná boj o uznatelné náklady, které je ochoten do cen pro konečné spotřebitele dát. Mnohdy jsou z toho až politické tahanice, a pokud je regulátor dost silný, přestože je bit z každé strany, jako je dnes ERÚ, tak se nepodvolí a zbytečné investice prostě do konečné ceny pro spotřebitele neumožní. Dnes je to o osobní statečnosti regulátora.
Co bude poté, co bude ERÚ řízen pětičlennou politickou radou, to uvidíme, budoucnost ukáže. Ačkoliv jsem přesvědčena, že v takové složité a odborné věci by se experimentovat nemělo.
Ztráta samostatnosti
Zimní energetický balíček je ve svém důsledku prohloubení legislativní harmonizace a jednotného evropského energetického trhu. Takto je politicky rozhodnuto. Já si jen myslím, že by občané měli vědět, co tento krok ve skutečnosti znamená. Do budoucna se zříkáme národního vlivu na energetiku, i tak to lze zjednodušeně popsat. A ten, kdo nemá vliv na energetiku a neovládá její systém, ztrácí samostatnost.
Finanční dopad na konečného spotřebitele vlivem implementace zimního balíčku a následná omezená možnost národních států do systému zasáhnout – to je ta „kočka v měchu".
V nedávné době jsme se zřekli kvalitních potravin pro naše občany, když vozíme šunt, který by v Německu do prodeje nedali. Teď je na řadě energetika?
Tento text vyšel také v Lidových novinách.
Psali jsme:
autor: PV
