V současnosti se do vládnutí hrnou mezi jinými také lidé, kteří sice projevují ušlechtilé politické názory, ale nikdy nic neřídili, ani nic nevybudovali. Oslňuje je představa, že je lidé budou oslovovat „pane ministře“. Jsou si jisti, že s nenadále získanou mocí jim pánbíček nadělí také tolik rozumu, aby neskončili po krátkém čase odvoláním z funkce.
Pokud někdo zpochybňuje jejich způsobilost zvládnout úřad ministra, křičí o snaze o přepisování voleb. Ale zvolením získali prvotně pouze přístup do moci zákonodárné, jehož nabytí skutečně nelze zpochybňovat, zatímco nárok na podíl na moci výkonné je druhotný a musejí jej obhájit. Vlastně jim ho musí vítězná strana ANO postoupit.
V této souvislosti mě např. zajímá, jakými osobnostními kvalitami disponuje Filip Turek, které právě jeho jako představitele malé skupiny voličů činí povolaným k řízení zahraniční politiky státu. Nechávám stranou útoky na něj kvůli problematickým projevům na sociálních sítích. Patřím ale k nepřehlédnutelné většině národa, která Motoristy nevolila, a nechápu, proč by měl stát v zahraniční zastupovat představitel nevýznamné menšiny.
Chování Petra Macinky potvrzuje věčnou platnost latinského přísloví „pecunia non olet“. Nejen jemu, ale i jiným politikům peníze nejenže nepáchnou, ale přímo voní a obluzují je do té míry, že nejen je rádi přijímají, ale ani nepátrají po způsobu, jakým je jejich dárce nabyl, a co je vlastně zač. Petr Macinka je asi osobně slušný člověk a těší se jisté zdrženlivé podpoře pana bývalého prezidenta Václava Klause, což nepochybně svědčí v jeho prospěch. Ale nenabyl zkušenostmi vytvořenou podezíravost a opatrnost v přijímání darů. Neví, že dárci bývají nezištní jen ve zcela výjimečných případech. Přijal podporu v předvolební kampani od štědrého mecenáše, nestaraje se o jeho osobnostní profil a původ jeho majetku. Neuvědomil si, že tím otevřel dvířka pro deep state, neboť mecenáš věnuje značné úsilí a finanční prostředky na získání určitých neoprávněných výhod mimoprávními prostředky. Asi se sice dověděl, že mecenáš je trestně stíhaný NCOZ pro podvod, protože o tom psal DeníkN, avšak o závažném, rovněž stíhaném poklesku podplacení svědka za účelem dosažení změny výpovědi asi nevěděl. Jistě neví, že velkorysý mecenáš vyvolal trestní stíhání pěti nevinných osob, které až do zprošťujících rozsudků musely protrpět dlouhých osm let. Určitě netuší, co ho k nepřístojnému jednání přivedlo a jaké noční můry se potřebuje zbavit mimoprávními prostředky. Neočekává, že na něj mecenáš jednou zatlačí, aby se připojil k pomýleným bojovníkům za uspokojení jeho zájmů, ale není pojištěný proti takové hrozbě.
Andrej Babiš se ani nemůže spolehnout, že ho ochrání prezident republiky proti nutnosti jmenování ministra, ohroženého možností nátlaku ze strany deep state. I kdyby Petr Pavel věděl o problému, nemohl by udělat nic, než jmenování odtahovat. Je to důsledek omezené pravomoci prezidenta, nepřiměřené váze postavení přímého zástupce lidu, silnější než podpora, kterou získalo v parlamentních volbách hnutí ANO. Političtí pleticháři obecně vidí v prezidentovi nežádoucí konkurenci a proto dosud nepřistoupili k posílení jeho pravomoci na důstojnou úroveň odpovídající úpravou Ústavy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
