V dnešních dnech si připomínáme 78. výročí ukončení 2. světové války v Evropě, ve které zemřelo 62 mil. lidí. Největší oběti na lidských životech přinesli lidé bývalého Sovětského svazu – zemřelo 27 000 000 (miliónů) vojáků a vyvražděných civilistů. Válka, která přinesla dosud nepoznané krutosti, které lidé (pokud se těmto vrahům dá říkat lidé) páchali na lidech. Genocida národů a etnik se páchala nejen na Židech, ale i Slovanech, cikánech, jako podřadných rasách. Ve válce byly zapojeny téměř všechny země světa.

Vojáci padli v boji. Civilisté byli vražděni. Města, vesnice pleněna. Nepohodlní občané všech národností, kteří měli jiný názor, komunisté, Židé, Rusové, Slované, Cikáni končili v koncentračních táborech, kde fašisté a nacisté vraždili nebývale krutým způsobem. Ke svému vraždění si postavili „továrny na smrt“. Z lidských kostí zavražděných vyráběli třeba mýdlo, z lidské kůže „kabelky“. Část způsobilých občanů byla použita k otrocké práci.

Tak vypadala 2. světová válka, mnohem krutější než 1. světová válka. Obě vznikly na základě touhy po bohatství, ovládaní území, zdrojů, nerostného bohatství. Obě vznikly na nejvyšších místech vládnoucích struktur, které místo „služby svým občanům“ posílaly syny a dcery svých zemí na smrt, na krvavá jatka. Zatím co strůjci této hrůzy popíjeli v bezpečí koňak a posunovali figurky vojáků po papírových mapách anebo si rozdělovali stávající, či budoucí kořist, obyčejní lidé bojovali o svůj holý život v bídě a žalu.