Deník Právo na svých stránkách 9. června 2026 uveřejnil text novináře Petra Fischera s názvem „Alternativa pro Německo přivítá Klause a Okamuru“. Autor v něm popisuje nebezpečí ze „srůstání AfD s Klausem“, které „je pro Česko varováním, kam až může zajít racionální politik, když chce zůstat na výsluní“. Text obsahuje řadu tak účelových a zkreslujících názorů, že jej lze bez povšimnutí přejít jen obtížně.

Petr Fischer je jedním z mála novinářů, který se současným vývojem Německa zevrubně zabývá a vypadalo to, že dnešnímu Německu rozumí. Ovšem to, s jakou snadností cituje ministra kultury z CDU Weimera tvrdícího, že „my ze širokého politického středu [rozuměj všechny německé politické strany, které po válce v Německu vládly a přivedly tuto zem do nejhoršího stavu od roku 1945] jsme dědici osvícenství … a věříme na argumenty“ mě nutně navádí k otázce, proč to Fischer říká, když přece on sám musí vědět, že to není pravda. On snad přece ví, že rostoucí preference AfD nejsou výsledkem touhy Němců „po resentimentu a chtění své přesvědčení prosadit silou“, ale jsou důsledkem vládní neschopnosti německých lidovců a socialistů po desítky let vláčených ode zdi ke zdi doktrinářskou politikou zelených.

To zelená ideologie, které německá politika zcela propadla a silou německé vůle ji prosadila do politik struktur Evropské unie, je příčinou dramatických problémů německého průmyslu a úspěch, s jakým zakořenila v evropských strukturách je jedním ze základních příčin „evropského“ zaostávání za zbytkem světa.