Zároveň jsem se dozvěděl, že jsou si vědomi, že separatisté, a zvláště jejich ozbrojení vůdci nejsou silou, která by jim měla zajišťovat dlouhodobější perspektivu existence. A o tu jde řadovým obyvatelům Doněcku hlavně.
I proto neudivila informace, že jeden z nejvlivnějších oligarchů z Ukrajiny, Rinat Achmetov, nejprve nechal už minulý týden zaměstnance svých podniků rozebrat barikády separatistů ve městě Mariupol a nyní vyzývá zaměstnance svých podniků k demonstracím za zachování jednoty Ukrajiny.
Mimochodem i v době, kdy světová média bombardovala veřejnost informacemi o proruskosti doněcké oblasti, jsem byl svědkem události, která hovoří za vše.
23. dubna porazil Šachtar Doněck Tavrii Simferopol. Tedy krymský klub, který sice ještě dohrává ukrajinskou ligu, ale je na území anektovaném Ruskem. Fanoušci v ulicích Doněcku bouřlivě slavili, nikoli ale pod vlajkou Doněcké lidové republiky, nebo Ruska, ale pod vlajkami žluto-modrými, tedy ukrajinskými. Právě Achmetovovi Šachtar Doněck patří.
Rinat Achmetov po svržení Viktora Janukovyče dlouho mlčel. Povstalci mu nyní vyhrožují znárodněním jeho podniků. Údajně za to, že odmítá platit daně jejich samozvaným úřadům. Jde jen o velkohubé prohlášení. I oni dobře vědí, že bez podpory Moskvy není v jejich silách něco takového zrealizovat.
Ozbrojené síly separatistů se oficiálně jmenují Národní obrana Donbasu. Tedy Doněcké pánve, což je pro přiblížení oblast na pomezí Ukrajiny a Ruska. Je to mnohonásobně větší oblast typu našeho Ostravska. Achmetov ve svých podnicích zaměstnává na 300.000 lidí. Potenciálně je živitelem milionů lidí.
Když prohlašuje, že aktivity separatistů ve svém důsledku nepřinesou Donbasu nic dobrého, většina těchto lidí mu pozorně naslouchá. To vše v momentě, kdy Kreml přestal slyšet na výzvy separatistů, které žádali Moskvu o vojenskou pomoc a připojení k Rusku.
To má nyní na výběr. Buď podporovat občanskou válku na Ukrajině a čelit mezinárodním sankcím, nebo hledat někoho, s kým bude možné se domluvit. A neměl by to být nacionalista. Ani ruský, ani ukrajinský.
Tím se zdá být Petro Porošenko. Jako ministr hospodářství jednal v dobách vlády svrženého prezidenta Janukovyče o dohodách, které mohly být základem pro vstup Ukrajiny do Ruskem vedené celní unie. A před několika dny se vyjádřil proti vstupu Ukrajiny do NATO. A to je jedna z věcí, kterou si v Moskvě jistě přejí slyšet.
I v Kremlu poznali, že je všeobecně přehnané očekávat celonárodní povstání východu Ukrajiny a skutečné celonárodní podpora sjednocení obou samozvaných lidových republik Doněcké a Luhanské s Ruskem.
A výše zmíněný Rinat Achmetov si je vědom, že by povstání a dlouhodobý vojenský odpor mohl silně poškodit jeho obchody. Zdá se tak, že na východě Ukrajiny setrvává jasné dominování oligarchů.
A nebude tomu jinak ani po prezidentských volbách, které se značným napětím očekávají nejen na Ukrajině. Jejich první kolo proběhne už v neděli.
Podaří se separatistům překazit jejich průběh na východě země? To je před víkendem tou hlavní otázkou.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
