V boji proti stresu pomáhá řada věcí a technik. Jednou z nich je uvolňování emocí. Jejich dlouhodobé potlačování totiž vede k chorobným projevům, k vyčerpání energetického potenciálu a nepřímo i k vyčerpání důležitého orgánu, kterým je kůra nadledvinek.

Kdože vám věnoval nemoc?

Mezi emoce patří pláč, který uleví. Zajímavé je i složení slz. Je totiž různé, pláčeme-li ze smutku či dojetím, nebo když jsou slzy důsledkem podráždění třeba křenem. Potlačování hněvu či vzteku vede ke kumulaci noradrenalinu, diuretinu a dalších katecholaminů. Odtud již směřuje přímá cesta ke vzniku psychosomatických chorob. Rudolf II. se prý při hněvu a vzteku dokázal tak rozčílit, že něco rozbil. Byl to ventil, který mu pomohl uvolnit napětí. Největší nebezpečí bývá při velkém hněvu, při dlouhodobě potlačované zlobné emoci, kdy dojde k maximálnímu nahromadění katecholaminů. To umožňuje tak zvaný „bílý hněv“, což je vlastně nekontrolovaná zuřivost se zákalem vědomí. Velké emoce mohou i zabít, je proto velmi důležité organismus sensibilizovat, otužovat.

Proč čteme detektivky?

Smích je důležitá pozitivní emoce, vede nejen k uvolnění, ale především je nepostradatelný při rekonvalescenci. Dalším pozitivním ventilem je pozitivně regulované napětí, například dobrá detektivka nebo thriller. I zde se spálí nadbytečné katecholaminy přirozenou cestou, což je asi důvodem, proč je taková obliba tohoto žánru jako přirozeného léku. Taková detektivka může působit jako náhradní stimul v případě, je-li náš život příliš klidný a stereotypní, bez vzruchu. Samozřejmě, že detektivku můžeme číst třeba i ve chvílích přirozeného odpočinku jako komplementární složku života a uvolnění.