Audzei Volha, Jan Brůha: Obchodní války bez vítězů

16.04.2019 18:25 | Zprávy

Poslední léta v mezinárodním obchodu byla poznamenána hrozbou zavedení obchodních cel mezi USA a jejich hlavními obchodními partnery.

Audzei Volha, Jan Brůha: Obchodní války bez vítězů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Zastánci zavedení cel mluvili o ochraně domácích výrobců před levným dovozem a o zvýšení zaměstnanosti a přítoku peněz do státního rozpočtu. Odpůrci cel varovali před zvýšením dovozních cen, poklesem domácí výroby i mezinárodního obchodu a následným poklesem zaměstnanosti. Mimoto se očekávání zavedení cel promítalo i do napětí na finančních trzích.

Zahraniční i mezinárodní instituce zkoumaly dopady cel na světovou ekonomiku i na jednotlivé země v rámci strukturálních a empirických modelů. Většina odhadů se shoduje v tom, že cla by měla negativní dopad nejen na dotčené země, ale i na americkou ekonomiku samotnou.

V tomto blogu přispíváme k diskusi o dopadu zavedení cel v rámci strukturálního modelu s více zeměmi. Zkoumáme několik scénářů[2] zahrnujících oboustranné zavedení cel Spojenými státy proti Číně, a globální obchodní válku, která odpovídá zavedení bilaterálních cel mezi všemi zeměmi navzájem.

Naše výsledky ukazují, že zavedením cel žádná ekonomika nevyhrává, neboť cla mají výrazně negativní dopad na jednotlivé země přes inflační a obchodní kanály.

Zavedení cel zvyšuje spotřebitelskou inflaci a ceny průmyslových výrobců. Velikost tohoto účinku je ovlivněna mírou nahraditelnosti dovážených výrobků. Krátkodobě je přepínání mezi dovozy z různých zemí problematické. Vliv zde mají v minulosti navázané obchodní vztahy a vybudované logistické a výrobní řetězce. Pro řadu surovin a některé druhy průmyslového a spotřebního zboží lze i ve středním a dlouhém období očekávat omezenou nahraditelnost. Dodávky některých surovin vyžadují přírodní zdroje, často jde o horniny s unikátním složením nebo je těžba surovin podmíněna specifickými klimatickými a geografickými podmínkami.[3] Ať už jde o unikátní průmyslové a spotřební zboží nebo o jejich dominantního výrobce/exportéra, zavedení cel zvyšuje náklady navazujícím výrobcům, a tím pádem růst cen v průmyslu a celkovou spotřebitelskou inflaci. Uvedené skutečnosti mají za následek nižší ekonomický růst, pokles vývozu a vyšší nezaměstnanost. Pro země, na jejichž výrobky se vztahují cla, znamenají obchodní války vyšší vývozní ceny. To vede k nižším vývozům a ekonomickému útlumu.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Vystoupení z EU

Nemyslíte, že když vystoupíme z EU, vedlo by to jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás? Protože na evropském trhu jsme dost závislý.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Výdaje na zbrojení versus na stát blahobytu

15:49 Jiří Paroubek: Výdaje na zbrojení versus na stát blahobytu

Fialova vláda nás dnes a denně přesvědčuje, že stamiliardy utracené v armádních zakázkách jsou nejdů…