Naše vláda a také úřady s těmito Romy mají hodně práce jako s válečnými utečenci z válečných oblastí, do nichž padají bomby a rakety. Ale v Zakarpatí byl raketou jediný zásah, a to na železničním uzlu Volovec, který je zhruba 180 kilometrů od Čopu či Mukačeva.

Zaráží mne, že si naše úřady s romskými běženci nevědí rady. A přitom je každému jasné, že většina Romů se k nám dostala pouze získat finanční prostředky bez námahy. Vždyť pouze stačí každou běženkyni či každého běžence rychle prolustrovat, a pokud mají maďarský pas, ihned je do Maďarska vrátit, a ty bez dokladů vrátit také, protože by hranice Slovenska či Maďarska z Ukrajiny nemohli bez dokladu překročit. A lidé, kteří přišli ze Zarkapatí, by neměli být považováni za válečné uprchlíky, kterým šlo o život.

V úvodu zmínění kolegové se mi smáli, že každá Romka, která do ČR uprchla, je mnohodětná matka živitelka. Vždyť by těmto běžencům stačilo oznámit, že nemají nárok na finanční pomoc a že dostanou pouze potravinovou pomoc. Jsem přesvědčen, že na pražských či brněnských nádražích by stovky romských běženců nebyly. A pokud by se jim také nabízela pracovní místa v zemědělství, pomocných službách apod., problémy s ubytováním těchto běženců by rázem zmizely.