Proto navrhujeme koncepci důchodového systému, který je stabilní, nepodléhá výše uvedeným faktorům a zajišťuje, že každá generace vydělává na svůj důchod sama a nečeká na zajištění svého důchodu od generace nastupující.

Jak to provést? Stát zřídí banku důchodového pojištění do které každý pracující, zaměstnavatel, právnická a fyzická osoba povinně odvede příslušné procento z hrubé mzdy na osobní účet konkrétní osoby v produktivním věku. Pracující i zaměstnavatel toto budou dělat po celý činný věk zaměstnance, do šedesáti let jeho věku a po dožití této věkové hranice mu banka tento vklad vyplatí v celé výši plus 0,5% úrok. V případě úmrtí pojištěnce do 60 let se jím uložené částka i ta odvedená zaměstnavatelem, odvede do rezervního fondu pojištění pro důchody (sirotčí, invalidní, starobní), při umrtí ve věku nad 60 let se tyto prostředky dědí. Pracuje-li pojištěný nad 60 let, na jeho osobní účet se povinně odvádí jak pracujícím, zaměstnavatelem, OSVČ a právnickou osobou polovina z předchozího povinného pojištění a druhá polovina na rezervní fond důchodového pojištění starobního, invalidního a sirotčího. Tímto systémem se nemění životní úroveň pojištěnce, protože v 60 letech jak např. uklízečka tak guvernér národní banky dostanou částku, kterou na důchodové zabezpečení po dobu své pracovní činnosti odvedli jak oni, tak jejich zaměstnavatel. Po dovršení 65 let dostává každý (od onoho guvernéra až po uklízečku) stejný starobní důchod ve výši minimální mzdy dané doby.