Diváci ho naštěstí prohlédli a dali mu to v závěrečném hodnocení znát. Je smutné, když "obyčejní" lidé projevují větší moudrost než intelektuálové, kteří by měli být vybaveni kriticko-relistickým myšlením alespoň poněkud lépe.

Jak každý "dobrý" demagog, řekl i pan Lubomír Kopeček mnoho pravdivého a poučného, řekl však i nemálo polopravd až nepravd. Mne osobně nejvíc dohřálo, jak obratně, když přišla řeč na demokracii, přešel na liberální demokracii - "jako by se nemetlo", jako by bylo samozřejmé a dáno odkudsi zhora, že mezi demokracií a liberální demokracií je téměř rovnítko.

Přiznávám, že mne to dohřálo hlavně proto, že jsem v dětství zažil, co znamená "lidová demokracie", kterou jsme měli za komunistické totality v padesátých letech. Svým způsobem je nepřijatelný i pojem sociální demokracie, byť  nebo právě proto, že má nejblíž k demokracii jako k vládě lidu. Dnešní, vyspělé chápání demokracie by mělo být přece jen poněkud jiné: vládě většiny.

Tak jako pojem sociální demokracie ztáčí demokracii příliš doleva, pojem liberální demokracie ji ztáčí příliš doprava, k liberalismu a neoliberalismu, který dnes nejen nás zde v Česku, ale v celém světě znesvobodňuje, protože svobodu chápe stále víc a víc jako svobodu jen pro bohaté. Je to stále viditelnjěší jak ve vnitrostáních, tak zeména v mezinárodních měřítcích: bohatí stále víc utlačují nejen chudé, ale většinu, a to je v přímém rozporu s prinicipy demokracie.