To ve své odpovědi zcela jasně vyjádřila jak v článku citovaná místopředsedkyně ČŽL Eva Kavková, tak i předsedkyně ČŽL Jana Chržová. Její odpověď, která nezapadala do manipulativní linie článku, nebyla ovšem do textu vůbec zařazena. Události v Kolíně nad Rýnem nás rozhodně „nenechávají v klidu“, jak lživě tvrdí ve svém článku novinářka Karolina Brožová. Naopak požadujeme pečlivé vyšetření a potrestání pachatelů těchto útoků. Zároveň však důsledně odmítáme princip kolektivní viny.

Zveřejněný článek je typickým příkladem bagatelizace násilí na ženách, ačkoli novinářka manipulativně podsouvá čtenářům sdělení, že ČŽL a další lidskoprávní organizace násilí na ženách přehlížejí. To, že bez relevantní argumentace zpochybňuje výzkumy o počtu znásilnění v České republice, je jasným důkazem nízké informovanosti o znásilnění a jeho příčinách v české společnosti. Což ostatně potvrzuje i citovaný výzkum Amnesty International, který v uplynulém roce realizovala renomovaná výzkumná agentura FOCUS Marketing & Social Research.

Policejní statistiky týkající se počtu znásilnění nejsou vypovídající vzhledem k vysokému počtu nenahlášených činů. Faktický počet znásilnění (7.000 – 20.000 ročně) je odhadem organizací, které s obětmi násilí pracují. S touto statistikou pracoval mimo jiné i Úřad vlády v rámci mezinárodní konference „Znásilnění: o čem se nemluví“.