Pokud se jim to daří, klobouk dolů. Proč píši o konspiračních teoriích? Pokud by novinář měl informace od skutečného zdroje, jakým jsou například členové americké vlády, nebo nejbližší Putinovi spolupracovníci, nemusí konspirovat, ale stačí uvádět fakta. Poněvadž tyto zdroje nemá, musí se alespoň tajemně tvářit, že ví o něco víc a o něco dříve, než my obyčejní smrtelníci. Na místo složitých analýz povětšinou komplikovaných politických jevů používá atraktivních zjednodušení v tom smyslu, že se někdo s někým tajně na něčem dohodl (obvykle za zády toho třetího) a kombinuje to, co uteklo od hackerů či jiných tajemných zdrojů, nebo opisuje to, co už někdo někde jinde zajímavého napsal.

V LtN roli bulvárního novináře, přitahujícího pozornost čtenářů, hraje Tereza Spencerová a slouží jí ke cti, že ji hraje velice dobře. Čtenáře rozhodně nenudí, ale zaujme. Sice často plete páté přes deváté, míchá hrušky s jablky a výsledkem je kočko-pejskový dort, ale s tím se musí počítat. Zdaleka není sama! V Právu, které je dnes docela respektovaným deníkem, hrají tuto roli např. Alexandr Mitrofanov, nebo Jiří Pehe. Nad politickým bulvárem se není třeba rozčilovat, ale číst jej s potřebným nadhledem a úsměvem, nebo jej nečíst vůbec. Osobně s politickým bulvárem žádný problém nemám a považuji jej za svého druhu „koření“ novin.