Existuje ovšem i poněkud přehnaný názor, že vzdělání je lékem na všechny neduhy světa. Často ovlivňuje praktickou politiku, například v OSN. Jak se objeví někde problém, jeho zastánci mají tendenci okamžitě nalít v dané oblasti co nejvíc peněz do školství. Očekávají zlepšení poměrů v zaostalých oblastech třetího světa nebo v islámských zemích. Ale už je nezajímá, v jakém duchu se tam výuka vede a kdo peníze vlastně dostane.  

I školství musí být totiž svobodné, vysvědčení nebo diplom zdaleka nestačí. Když například zaútočili islámští teroristé na New York a Washington, ukázalo se, že to nebyli žádní primitivové. Právě naopak, měli dobré vzdělání a pocházeli z relativně bohatých rodin. Sám arciterorista Usáma bin Ládin studoval obchod a techniku, zdědil ostatně zhruba 30 miliónů dolarů.  

J.A. Komenský: Didactica magna - Učitel a žák
Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

V případě teroristů se ukázalo to, co kdysi tvrdil náš spisovatel Karel Čapek, že jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák. Jeho polský kolega Julian Tuwim dokonce glosoval, že učený hlupák je hloupější, nežli hlupák neučený. Jinými slovy, vzdělání musí být doplněno morální a etickou stránkou. Otázka není pouze kolik toho člověk ví, ale taky čemu věří, co ho motivuje a k čemu chce ono vědění využít.  

Je proto dobře, že se na našich školách rozbíhá předmět etické výchovy. Že stále víc učitelů chápe svoji roli jako poslání spíš než zaměstnání a že chce žákům předat víc než pouhé informace. Naše školství není v nejlepším stavu – a nechybí jenom peníze. Pořád ho ještě zatěžuje dědictví komunistického temna a rigidní rakousko-uherská tradice drilování, nad kterou dávno zvítězil anglosaský model rozvíjení tvořivosti. Doufejme ale, že už to jde přece jenom k lepšímu.  

Na vlnách Radiožurnálu přeje všem studentům a školákům úspěšný rok Daniel Raus.