Dominik Duka: Ježíš nezaložil žádnou říši, nevedl žádné vítězné boje

29. 12. 2018 14:08

Na Štědrý večer 24. 12. 2018, při tzv. půlnoční kázal v katedrále kardinál Dominik Duka.

Dominik Duka: Ježíš nezaložil žádnou říši, nevedl žádné vítězné boje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kardinál Dominik Duka

Slavíme Vánoce, mají své kouzlo, které nás ovládá! Každého trochu jinak. Mají svou zlatou nebo červenou nit, která nás vede do dnů našeho dětství, nebo do času našeho mládí. Jsou to vzpomnky a zážitky. A co ty letošní Vánoce? Na jedné straně vůně vánoční atmosféry prosycená vůní a melodií Rybovy mše vánoční a na druhé straně tvrdá až tragická realita. Tu nám také připomíná přítomnost hornické delegace, svědek neštěstí na dole ve Stonavě s 13ti mrtvými, dvěma těžce zraněnými a s deseti zachráněnými horníky s lehčím poraněním.

Jsou Vánoce pouhým folklorem s přehršlí zvyků a tradic? Mohu odpovědět, na kolik slavíme narození Ježíše Krista, Božího Syna? Zní mi však v uších slova televizní moderátorky: „A co slavíme my, co nevyznáváme Krista?“ Slavím-li narozeniny, sejdu se s přáteli a vzpomínáme na vše, co jsme spolu prožili a jsme rádi, že jsme spolu. Slavíme-li výročí narození významných osobností, panovníků, vědců, či umělců, uspořádáme koncert, výstavu, či konferenci. Jak ale máme slavit výročí narození Krista? O historičnosti Ježíše Krista nemůže pochybovat žádný historik. Evangelia nejsou ani mýty, pověsti, či pohádky, ale svědectví, které se opírá o tvrdá historická fakta. Jedním z východisek je skutečnost, že Vánoce, Jeho narozeniny slavíme podle židovské tradice celý týden. Končíme na Nový Rok a to nám naskočí nový letopočet. Bude to rok 2019. „Devítkový“. Ne, nebojte se, nebudu vypočítávat všechna výročí devítkového roku. My staromilci počítáme léta před a po Kristu. Tak jsme začali počítat opět od listopadu 1989, ale dnes mnozí říkají: „před a po našem letopočtu“. Co je to NÁŠ letopočet? Je to letopočet naší éry, je to počet naší civilizace. Židé počítají od stvoření světa (necelých 6 000 let!) to je doby od zrození i naší kultury, která se zrodila v oblasti úrodného půlměsíce a má své kořeny ve vzniku písma. Římané počítali roky od založení města Říma a Řekové od prvních olympijských her. Později se v Orientě počítaly roky vlády jednotlivých panovníků. „Náš“ letopočet ale prozrazuje, že Ježíš Kristus se vlastně narodil 7 let před „naším letopočtem“, tedy před Kristem. J Jak je to možné? Skytský mnich Dionýsius Exiguus (Nepatrný), (470-544) působil v Římě a byl známý jako matematik a astronom. Byl to on, kdo stanovil náš letopočet. Odmítl však započítat vládu císaře Diokleciána, největšího pronásledovatele křesťanů (pronásledování v roce 305). Tento počet pronásledovaných křesťanů byl překonán ve 20. století. Není bez zajímavosti, že křesťané jeho mauzoleum ve Splitu proměnili v katedrálu a římské Diokleciánovy lázně přestavěl Michelangelo na baziliku Svatých Andělů, kde odpočívá velitel našich českých - italských legií maršál Armando Dias. Ke stanovení letopočtu přistoupil zmíněný mnich v době totálního rozkladu západořímské říše absolutního chaosu, ale v době, kdy ve východní části říše vládl Justinián Veliký, poslední císař, který mluvil latinsky a jeho právní kodex Corpus iuris civili se stal základem právního systému naší evropské civilizace.

Ježíš nezaložil žádnou říši, nevedl žádné vítězné boje. Nenapsal žádný kodex, ani žádnou zbožnou knížku. Dal nám jen jedno přikázání. Přikázání lásky: „Mějte se navzájem rádi, jako jsem já měl rád vás.“ To je nový zákon, nová smlouva. Jeho „zlaté pravidlo“ je celosvětově známo. Znala ho antika i Konfucius, ale s tím rozdílem, že ho obrátil do pozitivní a aktivní role. Nikoliv: „Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim“; obrací a říká: „Co chceš, aby jiní činili tobě, to čiň ty jim.“ Není to jen síla pozitivního myšlení, ale aktivní kladné jednání. Co se jeho narozením změnilo? Apoštol Pavel 15 let po té píše galatským křesťanům a žádá rovnoprávnost v jednání s otroky, rovnoprávnost mezi mužem a ženou, rovnoprávnost mezi národy. Křesťanství po nabytí svobody ve 4. Století požaduje nejen právo na život pro otroky. Žádá pro ně odstranění tělesných trestů, nedotknutelnost jejich manželství a rodinného života. Na církevních sněmech v jižní Francii požadují církevní představitelé lidskou důstojnost pro ženy, kterou jim upírali tehdejší feudálové. A tak bychom mohli pokračovat. Muž, který se nejvíce zasloužil o tyto evoluční změny, je svatý Martin z Tours. Nejezdil tedy jenom na bílém koni v bílém plášti císařské gardy, ale můžeme ho chápat jako promotora všech charitativních organizací. Na kostnickém sněmu požaduje právo na náboženskou svobodu děkan Jagelonské univerzity Pavel Wlodek. V letech objevení Ameriky píše své provolání dominikán Francisco Vitoria, které začíná slovy: „Žádný člověk se nerodí jako otrok!“

Nepřišli jste na historickou přednášku, ale přišli jste slavit narozeniny Ježíše Krista. To je důvod, proč si připomínáme, jak to bývá při narozeninách: jeho slova, jeho činy, ale především jeho přátelství a opravdovou lásku k nám. Odvoláváme-li se na náš letopočet, pak jsme si pověděli něco o jeho vzniku a souvislostech, které ukazují, co pro nás znamená odkaz a dílo toho, kdo dělí svět na před a po Jeho narození. Vánoce tedy po právu patří Ježíškovi, santa Klaus – tedy sv. Mikuláš, tři století po něm jednal podle jeho příkladu, nepatří tedy Dědu Mrázovi, což je americký santa Klaus, kterého přijal do komunistické strany soudruh Lenin. Jedno jen zůstalo Dědu Mrázovi, že se nemohl zbavit alespoň vůči dětem Ježíšova zlatého pravidla. Jinak byl, či je vyznavačem ortodoxní třídní nenávisti.

Pro nás však platí: Nám, nám, nám narodil se – Kristus Pán! RADUJME SE

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…