Slavíme Vánoce, mají své kouzlo, které nás ovládá! Každého trochu jinak. Mají svou zlatou nebo červenou nit, která nás vede do dnů našeho dětství, nebo do času našeho mládí. Jsou to vzpomnky a zážitky. A co ty letošní Vánoce? Na jedné straně vůně vánoční atmosféry prosycená vůní a melodií Rybovy mše vánoční a na druhé straně tvrdá až tragická realita. Tu nám také připomíná přítomnost hornické delegace, svědek neštěstí na dole ve Stonavě s 13ti mrtvými, dvěma těžce zraněnými a s deseti zachráněnými horníky s lehčím poraněním.

Jsou Vánoce pouhým folklorem s přehršlí zvyků a tradic? Mohu odpovědět, na kolik slavíme narození Ježíše Krista, Božího Syna? Zní mi však v uších slova televizní moderátorky: „A co slavíme my, co nevyznáváme Krista?“ Slavím-li narozeniny, sejdu se s přáteli a vzpomínáme na vše, co jsme spolu prožili a jsme rádi, že jsme spolu. Slavíme-li výročí narození významných osobností, panovníků, vědců, či umělců, uspořádáme koncert, výstavu, či konferenci. Jak ale máme slavit výročí narození Krista? O historičnosti Ježíše Krista nemůže pochybovat žádný historik. Evangelia nejsou ani mýty, pověsti, či pohádky, ale svědectví, které se opírá o tvrdá historická fakta. Jedním z východisek je skutečnost, že Vánoce, Jeho narozeniny slavíme podle židovské tradice celý týden. Končíme na Nový Rok a to nám naskočí nový letopočet. Bude to rok 2019. „Devítkový“. Ne, nebojte se, nebudu vypočítávat všechna výročí devítkového roku. My staromilci počítáme léta před a po Kristu. Tak jsme začali počítat opět od listopadu 1989, ale dnes mnozí říkají: „před a po našem letopočtu“. Co je to NÁŠ letopočet? Je to letopočet naší éry, je to počet naší civilizace. Židé počítají od stvoření světa (necelých 6 000 let!) to je doby od zrození i naší kultury, která se zrodila v oblasti úrodného půlměsíce a má své kořeny ve vzniku písma. Římané počítali roky od založení města Říma a Řekové od prvních olympijských her. Později se v Orientě počítaly roky vlády jednotlivých panovníků. „Náš“ letopočet ale prozrazuje, že Ježíš Kristus se vlastně narodil 7 let před „naším letopočtem“, tedy před Kristem. J Jak je to možné? Skytský mnich Dionýsius Exiguus (Nepatrný), (470-544) působil v Římě a byl známý jako matematik a astronom. Byl to on, kdo stanovil náš letopočet. Odmítl však započítat vládu císaře Diokleciána, největšího pronásledovatele křesťanů (pronásledování v roce 305). Tento počet pronásledovaných křesťanů byl překonán ve 20. století. Není bez zajímavosti, že křesťané jeho mauzoleum ve Splitu proměnili v katedrálu a římské Diokleciánovy lázně přestavěl Michelangelo na baziliku Svatých Andělů, kde odpočívá velitel našich českých - italských legií maršál Armando Dias. Ke stanovení letopočtu přistoupil zmíněný mnich v době totálního rozkladu západořímské říše absolutního chaosu, ale v době, kdy ve východní části říše vládl Justinián Veliký, poslední císař, který mluvil latinsky a jeho právní kodex Corpus iuris civili se stal základem právního systému naší evropské civilizace.