František Kuba: Jsme šťastný národ?!

02.07.2018 17:50 | Zprávy
autor: PV

Dříve jsem si myslel, že národ je tvořen jednotlivci, rodinami, rody, kteří mají přibližně totožné, nebo nepříliš rozdílné preference. Nicméně uznávají určité symboly, které mají v jejich vědomí a nevědomí vyvolávat pocit sounáležitosti s daným uspořádáním společnosti.

František Kuba: Jsme šťastný národ?!
Foto: Archiv
Popisek: Úsměv, ilustrační foto

Jenže dnes, snad přirozeně, pro potřeby politiků, statistiků (nikoli občanů) lze tuto množinu radostně třídit. Nařízená pozitivita a atomizace z Bilderbergu (prostřednictvím EU), podbízivých univerzit a různých agentur vše bortí jako domeček z karet.

Nedávno, 28. června jsem se nechal zaskočit v českém tisku, skotačivými vědci z brněnské univerzity. Citace: „Přes všechny kotrmelce na politické scéně zažívají občané České republiky patrně jedno z nejlepších období ve své historii. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu, jímž se bezmála třicet let zabývá tým sociologa Ladislava Rabušice z Brněnské Masarykovy univerzity.“ Tak praví autor článku Vladimír Klepáč.

A pokračuje. Devadesát procent z 1812 dotázaných v něm uvedlo, že jsou šťastní. Ve srovnání s rokem 1991 tak počet šťastných vzrostl o 12 procent. Jen procento populace se cítí jako zcela nešťastné…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Podpoříte návrh Pirátů?

A to, aby na vysoce postavené veřejné funkcionáře byly vyšší nároky na transparentnost a aby všichni měli možnost vědět, zda tento politik bydlí v obecním bytě? Ono je dost možné, že Mrázová nebude jediná, kdo obecní bydlení zneužil. Není také na místě ta pravidla pro přidělování obecních bytů změni...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: O migračním paktu, protestech a jejich širších souvislostech

15:49 Jiří Weigl: O migračním paktu, protestech a jejich širších souvislostech

Denní glosa Jiřího Weigla