Jeho snímky zahrnují zahraniční cesty z blízkých či vzdálených zemí, o kterých se z běžného zpravodajství většiny médií nic podstatného nedozvíme. Fotožeň Romana Blaška je z posledních dvou až tří let a zahrnuje mj. dokumentární snímky z války v Karabachu, bojových politických linií na Ukrajině, z pravidelné a největší tiskové konference s Vladimírem Putinem a nejrůznější politickou problematikou zmítané Francie či z kulturních reportáží v Nizozemí kam pravidelně jezdí na tiskové konference do Haagu za případem spadlého boeingu MH17 sestřeleného nad Ukrajinou v roce 2014.
Výstavní panely se skládají jak z dokumentárních snímků Romana Blaška, tak i novinových článků, reportáží a rozhovorů
Široký reportérův záběr
Přiblížení mnoha aktuálních politických událostí včetně výbušných demonstrací, násilných střetů i projevů neofašismu, ale též přírodních krás, památek, velkorysých veřejných projektů i životního stylu běžných lidí v Čínské lidové republice, Arménii, Rusku, na Ukrajině, ve Francii či Nizozemsku, jež Blaško reportážně slovem i obrazem zachytil, je důležité. Čtenáři a čtenářky tak získávají díky českému levicovému deníku a Blaškově aktivitě zprostředkovaný obraz mnohých dějů, jež média hlavního proudu zamlčují, upozaďují nebo je pohaní či jinak zmanipulují.
Velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR Čang Ťien-min během slavnostní vernisáže novinářům řekl, že věří, že poté, co se celosvětově uvolní přísná omezení související s pandemií koronaviru, bude možné opět cestovat, tedy »otevřít brány« Číny i pro další české přátele, aby si i oni mohli vytvořit na svých cestách po »říši středu« bohaté fotografické album – s obdobnými fotografiemi, jaké má ve svém archivu právě Blaško.
Arménského velvyslance v ČR Ashota Hovakimiana zase potěšilo, že český levicový reportér přicestoval do jeho vlasti v těžké době, v době války, a zachytil tamní atmosféru i mnohé složité, ba tragické osudy jeho krajanů a tyto přiblížil českému čtenáři.
Fašizující se Ukrajina
Nic není náhoda…
…a pokud ano, je to naplánované, řekl nám po výstavě v ulici Politických vězňů č.9, která je k vidění do konce října tohoto roku, Roman Blaško. Na mysli má mezinárodní politickou situaci, nonstop organizování nejrůznějších protivládních demonstrací po celé Evropě jak přes kopírák, od ukrajinského Majdanu, Běloruska, Paříže či Polska, ČR nevyjímaje i zradu spojenců v Afganistanu USA. Jeho žurnalistické zážitky ze šestice zemí, kde psal a fotografoval, dělal rozhovory s řadovými občany i nejrůznějšími politickými exponenty, by vydaly na jedinečnou publikaci.
Dočkáme se jí?
Roman Blaško se usmívá, neboť pro nepolevující příval redakčních povinností neví, lidově řečeno, kam dříve skočit.
Na další otázku, zda mu šlo při reportážích někdy o život, již odpověděl konkrétně…
„Na Ukrajině dokonce třikrát. Mého kolegu novináře Richarda Knota chtěl kupříkladu dokonce jeden zfetovaný voják na místě zastřelit v hotelové recepci, jen protože ukrajinské zprávy přišly s tím, že OBSE podplatily Rusko a nás v hotelu brali ne jako pozorovatele Evropského parlamentu, ale jako OBSE. V Arménii zase, když jsem omylem vlezl do minového pole. Zachránily mě výstřely do vzduchu ruského mírotvůrce z protější hory, kde byl block-post a křičel na mne, že jsem v minovém poli a vrátím se opatrně po stopách, jak jsem přišel. No, veselo mi v tu chvíli tedy rozhodně nebylo. Ale přiznávám se, že vše je brzo zapomenuto, protože těch podnětů, příhod a setkání je na takových cestách moc a nemáte čas si to vše připouštět…“
O demokracii na Ukrajině svědčí fakt, že je zde reportér Blaško považován za nevítanou osobu
Kam byste se v blízkém budoucnu rozjel nejraději?
„Projektů, co nosím v hlavě i srdci je mnoho. Nicméně mé velké přání je podívat se znovu na Ukrajinu, odkud mne vyhostili, když jsem jel pozorovat prezidenství volby, kde byl zvolen Vladimír Zelenský a já už tehdy psal o tom, že tato volba je jen prodloužením ukrajinské agonie po Majdanu. Ale ani ve svých článcích a reportážích jsem netušil, že následující události budou až tak tragické, krvavé a bratrovražedné. Také bych rád objektivně poreferovat našim čtenářům, jaká je skutečná realita v Severní Korei…“
Závěrem našeho minirozhovoru: Který lidský příběh z válečných zón vás dojal nevíce?
„Těch příběhů je mnoho. Ale nejhorší je, že se najdou „novináři“, kteří jsou schopni je zpracovat a veřejnosti předložit dle svých potřeb a cílů. Jako kupříkladu příběh ženy Anny, která přežila bombardování z dronu, které jí však utrhlo ruku, zabilo muže a desetiletou dcerušku, a po pozvání do Prahy a besedě, kde svůj osud vylíčila zájemcům, o ní redaktorka Petra Procházková řekla, že je to ruská špionka a že si vymýšlí…“
Plány? Moc rád bych navštívil s redakčním blokem v ruce Severní Koreu a objektivně popsal zdejší realitu… přiznává fotoreportér Blaško
Curriculum vitae
Novinář, publicista a fotograf Roman Blaško se narodil v roce 1969 v Moravské Třebové. Vystudoval Lidovou konzervatoř v Ostravě, obor Výtvarná černobílá klasická fotografie. Jeho velkým uměleckým vzorem je Jan Saudek, který v něm vycítil talentovaného umělce a v roce 2003 ho přijal jako učedníka a následně asistenta ve svém ateliéru v Praze. Zde Blaško následně pět a půl roku pokračoval v soukromém studiu u tohoto světoznámého Mistra mistrů klasické výtvarné fotografie, až získal přezdívku Čarodějův učeň. Během té doby se jejich vztah z učitele a žáka změnil na přátelský a společně zažili spoustu práce i zábavy při nejrůznějších alotriích.
Od té doby má za sebou Roman Blaško řadu prezentací v tuzemsku i v zahraničí (Hranice na Mor., Kutná hora, Praha, Berlín, Vídeň, Drážďany či Brusel) autorských i společných výstav, včetně řady fotoprojektů na národní i mezinárodní úrovni. Jeho tvůrčí záběr je velmi široký. Kromě umělecké fotografie se zabývá i dokumentárními a reportážními snímky. Kupříkladu velký úspěch sklidil v roce 2015 s výstavou „Ukrajinské kontrasty“ v Bruselu v Evropském parlamentu. V současnosti je Blaško členem Institutu umělecké tvorby, mj. přednáší i v Centru České fotografie a občas pro společnost FOTOŠKODA v Praze.
Blaško obdržel dvě mezinárodní ocenění na prestižní výstavě Czech Press Photo, jedna je za portrétní snímek Jana Saudka. Jako spisovatel se Roman Blaško představil knihou Vášně mého života (2019, nakl. Futura) a sbírá čas i sílu na autobiografické dílo Čarodějův učeň, kde zavzpomíná na svou skvělou životní etapu v Ateliéru Jana Saudka na pražském Žižkově.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
