Brusel má „na triku“ i zhoršování sucha v evropských zemích, které je mimo jiné způsobeno kácením lesů na území EU, aby stromy „udělaly místo“ větrným elektrárnám a fotovoltaickým parkům. Na jejich další masivní výstavbu chce Evropská komise uvolnit v letech 2021 až 2027 velkou část ze 400 až 600 miliard eur, které mají být prošustrovány v rámci Zeleného údělu.

Po přelomu tisíciletí Evropská komise prosadila v europarlamentu a v Radě směrnici EU o podpoře výroby energií z obnovitelných zdrojů. Podle původního plánu měla být zvýšena výroba ekologických energií na 10%. Při pozdější revizi byl cíl zvýšen na 20%. Ke zhodnocení důsledků i této legislativy se přesně hodí věta, kterou ruský premiér Viktor Černomyrdin, úřadující v době prezidenta Borise Jelcina, použil ke omluvě výsledků transformace sovětské ekonomiky na kapitalismus: „Chtěli jsme to tentokrát udělat lépe, ale dopadlo to jako vždycky“.

Místo stavby nových přehrad a přečerpávacích nádrží, které by dokázaly v krajině zadržet vodu – a tím kromě výroby elektřiny přispěly i k boji se suchem, v EU a okolí vyrostly obří soustavy větrných elektráren. Dnes už je na základě vědeckých výzkumů prokázáno, že obří turbíny nejenže zabíjejí ptáky, ale zhoršují bilanci vodních srážek na kontinentu. Dodnes nás to stojí miliardy eur na dotacích jejich výstavby. Další miliardy platíme v drahých cenách energií, které produkují.

Ekonomickým i ekologickým zločinem jsou solární parky, které zabírají nejen úrodnou půdu, ale mnoha z nich musely ustoupit i lesy. Polní zemědělství a zejména lesy mají zásadní vliv na udržení vody v krajině. Hektary černých panelů ohřívají krajinu a tím ji vysušují. O miliardách, které solárním baronům skončily v kapsách jak z dotací, tak i z drahé energie, kterou nás zákon nutí kupovat, už byly napsány celé knihy.

Ekologickým zločinem s celoplanetárními důsledky je zavedení povinného přimíchání biologické složky do motorových paliv. Kvůli pěstování plodin, z nichž je biosložka vyráběna – jako jsou kukuřice, řepka nebo palmový olej už byly vykáceny miliony hektarů deštných pralesů. Vypalování deštných pralesů strašlivě poškozuje životní prostředí na globální úrovni. Deštné pralesy nejenže vodu v terénu udržují, ale jejich působení na počasí je takové, že pomáhají přitahovat dešťové srážky z moře na kontinenty. Hlavně ale čistí vzduch.