Případ má dvě roviny – právní a morální. Obecně platí, že spravedlnost a právo nemusí být vždy totožné. V ČR je to nejkřiklavěji vidět na statisících případů exekucí. Z nezplacené pokuty ve výši 500 Kč za překročení maximální povolené rychlosti třeba jen 3 km/h, k níž přestupce ztratil výzvu od úřadu, mu může být exekutorem zabaveno i 12 tisíc. Děje se to dnes a denně. A i když exekutor postupuje podle zákona – Exekučního řádu, je to nespravedlivé.

Případ vojáka Erika Eštu je však z jiného ranku. Podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku, nemůže být nikdo stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. V tomto případě trestní zákoník.

Terorismus lze právně zařadit pod 3 skutkové podstaty definované v § 311, § 312 a § 312a. Teroristickým útokem je podle § 311 čin, kterým pachatel v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,

a) zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné prostranství, majetek nebo veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, včetně počítačového systému, na jehož fungování takové zařízení, systém nebo plošina závisejí, s cílem vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,

b) naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,