Slovo společnost se dá definovat rozmanitě a společnost jako taková se dá rozličně definovat také.

Například jako množina bytostí komíhajících se na pomyslném sítu, kterým Něco vrtí, a lze se tudíž ptát: „Kdo to s námi vrtí? A proč? Jsme snad jenom majetek?"
Obdobu oné staré otázky ovšem můžete vznést i s jistým humorem, a to následovně: „Proč pes vrtí ocasem?" „Protože pes je chytřejší než ocas." Známá otázka, známá odpověď. „Kdyby (totiž) byl ocas mazanější než pes, vrtěl by on psem."

Představme si však, že pracujeme v roli Boha v imaginární laboratoři, a dosaďme na místo psiska člověka. Oháňku člověk, ouha, nemá, ale se psem má společné ledacos. Někdy věrnost, jindy patolízalství. Jistěže pohlavní pud. A snad i onu otázku „proč vrtí pes ocasem", zpopularizovanou kdysi románem Larryho Beinharta Americký hrdina, nebo tedy spíš jeho filmovou adaptací Wag the Dog (1997). Onu otázku, již lze také zúžit a volně parafrázovat jako problém, zda je člověk - ve své většině - chytřejší než jeho vlastní pohlavní pud.

Zde mě upoutala následující odpověď: „To ta fyzicky slabší polovička lidstva bývá - ve své většině - chytřejší než pohlavní pud, vážený pane." A odpovídající mi mudrlant pochopitelně mínil slabou polovičkou ženy.

Měl pravdu?