Přesto je tu jedna výjimka – italská premiérka Giorgia Meloniová. Racionální politička pochopila Trumpovu reálpolitiku a jako první premiérka členské země EU se objednala v Bílém domě s cílem jednat o clech uvalených na italské výrobky. Ačkoli Meloniová tvrdí, že její cesta proběhla po „konzultaci“  s předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou, a přestože ta prý Meloniové misi do Washingtonu schválila, je více než pravděpodobné, že Meloniová si vše s Trumpem domluvila sama a na vlastní pěst – ke zděšení zbytku EU – odletěla jednat s Američany. Italský zemědělský a průmyslový vývoz do USA by byl vysokými tarify poškozen, proto Meloniová suverénně sleduje italský národní zájem. Vůbec ji nezajímají vágní a nepromyšlené návrhy Evropské komise „nula za nulu“, které Trump okamžitě odmítnul, ale z očí do očí si zřejmě vše s Trumpem v Bílém domě vyříkala.

Takový politický styl má americký prezident zjevně rád a imponuje mu. Meloniovou označil za „fantastického lídra“ a ujistil ji, že „se určitě dohodnou“. Tak jako Trump sleduje skrze uvalení cel na zboží a služby přicházející do USA národní zájem, rozumí zřejmě každému dalšímu politikovi, který umí národní zájem své země také bránit.

Italská premiérka tak odvážně demonstrovala, že letitá unijní mantra „big is beautiful“ v dnešní Americe neplatí. Že je třeba ve vztahu k Trumpově USA jít cestou renesance obhajoby národních zájmů i přes odpor Bruselu. Bude-li v Evropě více Meloniových, bude tady v Trumpově éře určitě méně von der Leyenových. Třeba i tuto nečekanou renesanci obhajoby národních zájmů mohou Trumpova „chaotická“ cla způsobit. To by byla skvělá zpráva!

Jenom ty Meloniové ještě někde najít.