Vedle ministra financí Aloise Rašína byl nepochybně nejdůležitější osobou, která se zasloužila o vznik československé měny, Vilém Pospíšil (1873-1942), tehdy vrchní ředitel Městské spořitelny Pražské, nejvýznamnějšího nacionálně českého ústavu tohoto segmentu.

Vilém Pospíšil ve druhé polovině ledna 1919 připravil pro ministra financí Aloise Rašína, jehož nazýval českým Clemanceauem, rozsáhlý programový spis, v němž se věnoval řadě různých aspektů vzniku nové československé měny. Vedle popisu procesu kolkování a charakteru samotných kolkovaných bankovek zde také definoval hlavní principy budoucí valutové půjčky. Zaměřil se i na otázku budoucí měnové správy, již měla vykonávat dle jeho názoru v rámci ministerstva financí tzv. provisorní státní banka (označovaná P.S.B.), později realizovaná pod názvem Bankovní úřad ministerstva financí.

Pospíšilův koncept posloužil pro sepsání poměrně krátkého nařízení vlády č. 119/1919 Sb. z. a n., o úpravě poměru k Rakousko-uherské bance. Na jeho základě bylo ministerstvo financí pověřeno výkonem funkcí cedulové banky. Pro odborné zajištění této agendy si mělo zřídit Bankovní úřad ministerstva financí, o jehož správu se měly dělit „bankovní výbor při ministerstvu financí“ a „odborné obchodní vedení“. Bankovní výbor vedle ministra financí jako předsedy tvořilo dalších osm jím jmenovaných členů a jeden zvolený zástupce Národního shromáždění. Pro výkon svých funkcí Bankovní úřad zabral 11. března 1919 budovy a zařízení hlavního ústavu a filiálek Rakousko-uherské banky.

Koncept návrhu Viléma Pospíšila pro ministra financí Aloise Rašína na kolkování bankovek z druhé poloviny ledna 1919