Je to téměř 3 a půl roku, kdy se Česká národní banka poprvé od roku 2002 rozhodla zasáhnout a vydat se cestou intervencí na devizovém trhu. Hlavním důvodem pro začátek intervencí byla obava z deflace, ale také podpoření růstu české ekonomiky a snížení nezaměstnanosti. Cíl byl jasný –  oslabení koruny na úroveň kolem 27 Kč za euro a nalezení zdravé inflační hodnoty, která byla nastavena na 2 %.

Tento krok byl dobrou zprávou pro exportéry, naopak importéry moc nepotěšil, jelikož dovážené zboží podražilo. Toto rozhodnutí má tedy – jako většina takových kroků – svá pozitiva i negativa.

V listopadu 2013 se rozběhl maratón intervencí a koruna započala svou cestu oslabování od úrovně cca 25,50 až k cílové hodnotě kolem 27 Kč za euro, která se následně udržovala.

Ve čtvrtek 6. 4. 2017 krátce po poledni rozhodla bankovní rada ČNB o ukončení intervencí na devizovém trhu, českou korunu osvobodila a nechala ji volně plout. Ta chvíli nato zareagovala posílením, až se odpoledne dostala na své maximum 26,56 za jedno euro, přičemž poté opět začala oslabovat.

Je před námi období, které se ponese ve znamení volatility koruny a je třeba počkat, kde se naše měna nakonec ustálí. Vše bude záviset na vývoji ekonomiky. Jak již bylo řečeno, intervence prospěly hlavně exportérům; ti teď budou čekat na další vývoj. Posilování koruny se může projevit hned v několika směrech – například v nižší konkurenceschopnosti, možném mírném zvýšení nezaměstnanosti, případně i stagnaci mezd. Nicméně spousta vývozců se na ukončení intervencí připravovala již delší dobu a proti riziku kurzových rozdílů se pojišťovala u svých bank.