Tak to máme za sebou. Olympiáda v Riu skončila - ta "normální" i ta její "para" část. Když to shrneme: Byla to skvělá olympiáda. A nejen proto, že na ní měli sportovci z Ruska vstup zakázán.

Experti se shodují, že šlo "o nejteplejší olympiádu všech dob". Komunita LGBT nadšeně tleská a vyjadřuje naději, že na té příští v Tokiu 2020 bude ještě tepleji - a největší rezervy spatřuje mezi vzpěrači, boxery a především vozíčkáři, kteří sice z posledních sil sportují, ale trestuhodně zanedbávají svou sexuální orientaci, jejímž vrcholným orgánem je coming out.

Proslýchá se, že příští olympiáda všechno změní. Olympijský výbor chystá revoluci, zásadní změnu, která vstoupí do dějin a navždy přepíše olympijskou mapu.

Počet kruhů zůstane stejný (pět), to přinejmenším, ale - Olympijský výbor zruší ponižující dělení na muže a ženy, podobně jako v americké armádě, kde je jedno, kdo leští hlaveň a kdo počítá mrtvé. Obě pohlaví budou soutěžit společně, bok po boku, blok po bloku, pěkně v jednom pytli.

Ani žena, ani muž, ale na oválu včas

Průkopnici už máme. Caster Semenyaová, závodník z Jihoafrické republiky, zlatá olympijská medailistka na středních běžeckých tratích, je tak trochu žena a také tak trochu muž. Kdo tedy vlastně ovládá ovál? Záleží na úhlu pohledu - tedy podle čeho a hlavně kdy to měříte.