Poprvé od ruské anexe Krymu se v pondělí sešli v Bruselu ministři zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické obranné aliance. Jejich diskusi pochopitelně dominovala současná krize na Ukrajině a obavy, které vznikají z dalších záměrů Moskvy.

Nedávné připojení Krymu k Rusku po referendu, které odsoudilo jako nelegitimní i Valné shromáždění OSN, vyvolalo pochopitelně značnou nejistotu a organizace NATO nyní přehodnocuje své vztahy s Ruskem. 

Vrchní velitel amerických vojsk v Evropě a zároveň velitel všech vojenských jednotek organizace NATO, americký generál Breedlove, nedávno podotkl, že Rusko už se nechová jako doposud jako partner organizace NATO, ale spíše jako její protivník. A vyjádřil obavy z hromadění ruských vojsk v okolí východních ukrajinských hranic. 

Podle názoru západních odborníků sleduje Moskva soustředěním vojenských jednotek na východ od Ukrajiny dvojí cíl: jednak tím vytváří politický nátlak na současnou ukrajinskou vládu, aby ji donutila k ústupkům, a jednak připravuje možnost případné vojenské intervence v zemi, jejíž struktury nejsou dosud ani zdaleka konsolidované. 

Moskva samozřejmě jakékoli agresivní plány vůči Ukrajině popírá a sám ruský prezident Putin prý řekl v pondělí v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Merkelovou, že již vydal rozkaz k částečnému stažení ruských vojsk z okolí ukrajinských hranic.