Poprvé od ruské anexe Krymu se v pondělí sešli v Bruselu ministři zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické obranné aliance. Jejich diskusi pochopitelně dominovala současná krize na Ukrajině a obavy, které vznikají z dalších záměrů Moskvy.
Nedávné připojení Krymu k Rusku po referendu, které odsoudilo jako nelegitimní i Valné shromáždění OSN, vyvolalo pochopitelně značnou nejistotu a organizace NATO nyní přehodnocuje své vztahy s Ruskem.
Vrchní velitel amerických vojsk v Evropě a zároveň velitel všech vojenských jednotek organizace NATO, americký generál Breedlove, nedávno podotkl, že Rusko už se nechová jako doposud jako partner organizace NATO, ale spíše jako její protivník. A vyjádřil obavy z hromadění ruských vojsk v okolí východních ukrajinských hranic.
Podle názoru západních odborníků sleduje Moskva soustředěním vojenských jednotek na východ od Ukrajiny dvojí cíl: jednak tím vytváří politický nátlak na současnou ukrajinskou vládu, aby ji donutila k ústupkům, a jednak připravuje možnost případné vojenské intervence v zemi, jejíž struktury nejsou dosud ani zdaleka konsolidované.
Moskva samozřejmě jakékoli agresivní plány vůči Ukrajině popírá a sám ruský prezident Putin prý řekl v pondělí v telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Merkelovou, že již vydal rozkaz k částečnému stažení ruských vojsk z okolí ukrajinských hranic.
Představitelé Severoatlantické aliance však dnes konstatovali, že zatím nebyly zjištěny žádné náznaky toho, že by se Rusové z této oblasti stahovali.
„Naneštěstí nemohu potvrdit, že by Rusko stahovalo svá vojska,“ řekl v úterý generální tajemník organizace NATO novinářům. „Nic takového tam nevidíme.“
Západní odborníci odhadují současný počet ruských vojsk na východ od ukrajinských hranic na 35 až 40 tisíc. Jednotlivé strany sporu ovšem přinášejí vlastní, diametrálně odlišné odhady.
Zatímco mluvčí ukrajinské Národní obrany hovoří o 88 tisících a před několika dny ukrajinská Národní bezpečnostní rada zmínila až 100 tisíc vojáků, kam ovšem počítá i jednotky poměrně vzdálené, které se však mohou rychle přemístit až na Ukrajinu, Rusko přiznalo jen asi 12 tisíc vojáků, kteří se prý účastní již dříve plánovaného vojenského cvičení.
Vedle toho má Rusko, podle prezidenta Putina, asi 22 tisíc vojáků na Krymu, které by také mohlo nasadit do případných vojenských operací na Ukrajině.
Britský expert na záležitosti ruských vojenských sil Igor Sutyagin, který pracuje v jednom institutu britské obrany, k tomu řekl:
„Jestli je tohle cvičení, pak je to cvičení k invazi na Ukrajinu.“ Neznamená to, podle jeho názoru, že Rusko přepadne Ukrajinu zítra, ale spíše to ukazuje, jaké úmysly mají ruští vojenští plánovači. Zjevně uvažují o tom, že Rusko vtrhne do východních oblastí Ukrajiny, aby je odtrhlo od zbytku této země.
Jak dnes poznamenal i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, západní Alianci nyní čeká delší diskuse o novém přístupu k Rusku.
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rozhlas.cz
