Bylo by tomu tak například, kdyby se důlní šachty prostě zhroutily pod tlakem zemské přitažlivosti anebo kdyby horníky náhle udusil zemní plyn, na nějž při vrtání v dole narazili. Takové katastrofy se předvídat nedají a není vůbec v lidských silách je odvrátit. Přijdou jako blesk z čistého nebe…

Některá důlní neštěstí však mají příčiny, kterým by bylo možné zabránit – při větší opatrnosti a pečlivější kontrole všech pracovních podmínek a důkladného zabezpečení důlního prostředí. A to je zřejmě případ, k němuž nyní došlo v Turecku. 

V uhelném dole u tureckého města Soma zahynuly včera stovky horníků. Spolehlivé informační zdroje uvádějí 282 obětí na životech, přičemž dalších 150 horníků se zatím považuje za pohřešované, ale je asi velmi pravděpodobné, že je k počtu potvrzených obětí můžeme připočíst. 

Tak velké neštěstí samozřejmě vyvolává silné emoce ve společnosti a není divu, že rozhořčené davy lidí teď hledají viníky. A ty bude nejspíš možné najít, protože příčina katastrofy je známa a nepatří mezi přírodní živly – v dole totiž vypukl požár z vadné instalace elektrického zařízení. 

„To, co se stalo v městě Soma, není hra osudu, ale vražda,“ uvedla včera ve svém oficiálním vyjádření tamní skupina důlních elektrikářů. Její členové nejsou žádnými politickými aktivisty, jen odborníky ve své profesi, ale jejich sdělení má nesmírně výbušný politický význam. Obviňuje totiž jednoznačně majitele dolu z toho, že katastrofu zavinil.