Jan Campbell: Dárek k šedesátinám

08.03.2017 20:36

25. března tomu bude 60 let od podepsání dvou smluv v Římě (1957), které známe pod názvem Římské smlouvy. Jedná se o: smlouvu zakládající Evropské hospodářské společenství (EHS) a smlouvu zakládající Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Obě vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Signatáři v 1957 byly: Francie, SRN, Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Jaké těžkosti doprovázely převoz a podpis smluv se může snad ještě dnes dovědět čtenář na euractiv.com z 16. května 2014, pod názvem EU secret revealed: Rome Treaty was signed on blank sheet. Možná i na Zvědavec.cz v překladu.

Jan Campbell: Dárek k šedesátinám
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Jan Campbell

Obřadu podpisování smlouvy se účastnila Karine Auriol, poradkyně Evropské správní školy. Ta popsala příběh podepisování Římských smluv až neuvěřitelně podrobně, a popis ukončila následovně:…Když představitel dorazil do místnosti, kde se obřad konal, vyvstal další problém, tentokrát s cyklostyly (tehdejšími kopírkami). Plány na instalaci strojů v místnosti musely být změněny, protože byla vyzdobena Rubensovými malbami. Cyklostyly stříkají inkoust do všech stran a bylo mu řečeno, že je vyloučené, aby byly Rubensovy fresky následně přemalovány. Takže práce na napsání Římské smlouvy začínají ve sklepě. Aby se to stihlo, byli najati italští studenti, ale o dva dny později začali stávkovat. Pak museli přivézt sekretářky z Lucemburska, což práce dále zdrželo. Ale nakonec, když bylo vše konečně připraveno, byl kvůli vlhkosti papír mokrý a musel být dán na noc na podlahu, aby řádně vyschl. Představitel šel spát a přišel druhý den ráno. Ale mezitím se objevily uklízečky a našly sklep plný toho, co považovaly za odpadní papír. Takže ho vyhodily jako „odpad“, včetně blan (představujících originál), takže nemohly být vyhotovovány kopie. Zpanikařený představitel a jeho tým hledali po celém Římě a pokoušeli se najít smlouvu pojmenovanou po italském hlavním městě, neúspěšně. Jediným řešením, které ho napadlo, bylo podepsat smlouvu na čistý papír, na jednu stránku, kde se nahoře pak objevila jména hlav států a vlád. Organizátoři se neobávali, že hlavy států a vlády podvod odhalí, protože se předpokládalo, že to budou držet v tajnosti. Ale aby se vyhnuli tomu, že tento ad-hoc dokument uvidí novináři, byl text okamžitě zamčen ve vedlejší místnosti….

Historie Evropy byla ve skutečnosti vždy krizovým řízením, řekla paní Auriol. K tomu pouze dodávám, že je tomu i dnes. Pokud se však jedná opravdu jenom o krizi, je vždy naděje na její řízení a řešení. Neřešitelný problém pro politiky a národy však přichází v okamžiku, kdy se krize transformuje do katastrofy. K té, jak se mi jeví, se EU transformuje a celý proces podporuje zatím neoficiální dárek k 60-nám Římských smluv. Kdo chce darovat a co?

Darovat v dnešním světě může většinou jenom bohatý. Tím je dnes v Evropě SRN. Vláda SRN ví to samé, co paní Auriol, a co já tvrdím přinejmenším 24 let: Historie Evropy je ve skutečnosti jedna krize. Protože spolková vláda počítá s pokračováním krize i v budoucnosti, neobsazuje jenom klíčová místa svými lidmi, ale snaží se s jejich pomocí transformovat klíčové finanční a kontrolní instituce tak, aby rozhodování v průběhu pokračování krize a vzniku nových krizových polí, bylo pod její kontrolou. Jednou z institucí určených k transformaci je MMF, německy IWF, anglicky IMF. Výsledkem transformace se název změní na EMF, německy EWF. Jak a proč tomu má být?

Dnes, o pět let mladší než je autor příspěvku, 66 letý pan Klaus Regling, je šťastným šéfem ESM. Byla mu prodloužena smlouva o dalších pět let a napovězen úkol, který nelze odmítnout. Úkol formuloval a zadal mocný pár Merkel – Schaeuble. Úkol zní: ESM přestavět v samostatný krizový instrument po vzoru MMF / IMF. Interview pana Reglinga v Sueddeutsche Zeitung to potvrzuje: Myslím si také, že evropský měnový fond zapadá do chodu času. Jaký chod času mohl mít pan Regling na mysli?

I vrabci na střeše vědí, že příští finanční krize EURO je již ve dveřích, ne před nimi, nebo někde v dáli. Vrabci také vědí, že IMF již nepřijde EU na pomoc především, když se udrží americký prezident DJT u moci. Do třetice: vrabci na střeše vědí, že Řecko po ukončení finanční pomoci v 2018 nebude na kolenou, ale na břiše, nebo na zádech. Řecko, podle všech dostupných dat, analýz, včetně mé skromné, nemůže prostě v příštím roce jít samostatně prosit o další peníze, které potřebuje k přežití a udržení členství v EU a EURO. V pořadí již čtvrtý finanční program určený Řecku, IMF nedá. Všechny dobré věci jsou tři, praví staré přísloví. Podobně jako, že právní pravidla jsou: čestně žít, neubližovat jinému a přiznat každému, co mu patří (Iuris praecepta haec sunt: honeste vivere, alternum non laedere, suum cuique tribuere). V našem životě musíme však brát na zřetel, že každý má jen tolik práva, kolik má moci (Tantum iuris habet, quantum potentia valet). Nejenom Řecko, ale i ČR, jsou bezmocné. Když (dnes) chybí peníze, chybí (dnes)všechno (Deficiente pecunia deficit omne).

Díky úsilí EU pod tlakem vlády SRN se podařilo minulý týden přimět IMF zůstat v programu pomoci Řecku. Nikdo, včetně paní Christine Lagarde, šéfky IMF, neví, jaký dárek přinese DJT, až na ní přijde řada se s ním setkat. Spolková vláda pod vedením kancléřky Merkel koná a připravuje se na horší časy. Nehledě na skutečnost, že se kancléřka točí jako větrný kohout. Ještě v roce 2010, na začátku řecké krize nechtěla nic slyšet o samostatném evropském řešení krize a viděla v IMF garanta s odbornou zkušeností a znalostí. Domnívám se, že kancléřka chtěla svým NEIN přenést odpovědnost za program na IMF a současně se snažila omezit náklady SRN na záchranu Řecka. Dnes již tak konat nemůže. Krize se pomalu a jistě transformuje v katastrofu. Nová struktura má její příchod oddálit.

Protože je však situace mnohem horší, než si ji mnozí mohou, nebo smějí představit a popsat, plán pana Schaeuble jde mnohem dál. Podle jeho představ, nová instituce – EMF se sídlem v Luxemburgu, by měla kontrolovat všechny členské státy EU. Aby nedocházelo ke krizím podobným té řecké. Indikovaná pravomoc by automaticky oslabila EK a dovolila EMF ukázat své zuby těm politikům a vládám členských zemí EU, kteří umí štěkat, ale ne kousat. Předpokládám, že dárek k 60-nám Římských smluv bude 25. března 2017 během zasedání v Římě přijat, protože dárků se v žádné mně známé kultuře nikdo nezříká. Chci současně věřit, že prezident komise EU nebude obdarován vysokou funkcí v EMF a odjede do Luxemburgu jako přeplacený důchodce bez nároku na odškodnění ze ztráty části moci v Bruselu. V každém případě se Luxemburg stane důležitou adresou vedle Washingtonu, na které ale odpověď na otázku - Kdo střeží ty, kdož střeží nás?(Quis custodiet ipsos custodes?), nedostaneme. Souhlasu netřeba. 06.03.2017

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

15:49 Jiří Weigl: Absurdní důchodové divadlo

Pondělní glosa Jiřího Weigla