Upozorňuji, protože žiji v zemi, ve které mnozí rychle a téměř vše berou osobně, proto se uráží, jednají emocionálně, často šovinisticky a idealizují vědění o tom co nás čeká, kdo rozhoduje a jak ve světě se věci mají.

Úvod

Opakuji z posledního článku větu o klasické hegelovské dialektice: Vytvořit problém, naslouchat reakcím lidí, kteří na problém reagují, a pak přijít s řešením. A řešení je vždycky u známých elit takové, že prosazuje globalistickou agendu.

Není divu, že neúspěšná kandidátka na prezidenta Spojených států si vyřizuje účty s Joem Bidenem a demokraty. Nebyla to její chyba, shrnuje Kamala Harrisová ve své knize. A dává nahlédnout do prohrané volební kampaně a do stavu své (demokratické) strany.

Úspěšný kandidát Trump dnes ve funkci prezidenta Spojených států v rekordním projevu k Valnému shromáždění se pustil do OSN, Evropy a jednotlivých spojenců. Masivně zaútočil na Německo – a z kancléře Merze udělal hlupáka. Co čeká budoucího českého premiéra nebo i prezidenta České republiky v Bílém domě, nebudu raději popisovat.

Jako příběh nejenom k zábavě připomínám včerejší jízdu prezidenta Macrona po Washingtonu, kterou musel ukončit pěšky, nehledě na telefon, číslo a slova prezidenta Trumpa. Dnes si musel počkat na zelenou dokonce i turecký prezident Erdogan. MAGA, štěstí prezidenta Macrona, kterého políbil člověk, a ne kulka nebo nůž, a Einsteinova pravda, že Svět je nebezpečné místo k životu, ne kvůli lidem, kteří jsou zlí, ale kvůli lidem, kteří s tím nic neudělají, vidíme tak v plné kráse.