Přízvisko železný dali PO II Kumáni z Uherska po bitvě u Kressenbrunnu (12.7.1260 s Bélou IV). Tam se proslavili jeho těžce odění rytíři. Protože bohatství Přemysla Otakara II pocházelo ze stříbra, a osobně neznám vysvětlení pro označení král zlatý, jeví se mi označení spíše jako metafora třech skutečností (zástupně za mnohé) z doby jeho vládnutí: 1) Neexistují záznamy o tom, že by se Přemysl Otakaa II během svého vládnutí dostal do finančních potíží. 2) Zrod městské demokracie ve 13. Století vytvořil prostor pro vývoj společnosti a kultury. 3) Díky svým diplomatickým schopnostem a sňatkové politice PO II získal kromě české koruny titul vévoda rakouský (od roku 1251), vévoda štýrský (od roku 1261) a vévoda korutanský a kraňský (od roku 1269).

Problematika 13. století se v mnohém podobá problematice dnešní doby: Nestálá politická situace, rozbouřenost, spojenectví, správa území přes hejtmany (tenkrát ale s přímým objížděním vůdce), demokracie jako násilí nad menšinami (které se transformuje do prokletí), abych jmenoval alespoň některé. Za zmínku stojí tehdejší příprava notářů (na Vyšehradské vysoké škole), zřízení zemského soudu, princip konfederace, ale i poznání transformačního procesu, během kterého se správce pomalu a jistě cítí být vlastníkem, vlastník ale tak necítí, a proto se objevuje otázka loajality se všemi představitelnými následky.

O uvedeném a mnoha jiném zajímavém o PO II, včetně literární odezvy, rakouském národním dramatu Franze Grillparzera -König Ottokars Glück und Ende, Danteho -Božské komedii, hře španělského dramatika a básníkaLope de Vega - Císařská koruna Otakarova, opeře Bedřicha Smetana - Braniboři v Čechách, se přednášelo a diskutovalo během Setkání královských Přemyslovských měst 1. a 2. června v Arcibiskupském paláci v Praze, na Hradčanském náměstí. Výsledek setkání – Memorandum - je v příloze.