Hostem pořadu Osobnosti Plus Barbory Tachecí byl koordinátor strategické komunikace vlády Otakar Foltýn. „Můj stres není daný tím, že se do mě obouvají fašouni a komunisti, to je mi srdečně jedno. Víc mi vadí pasivita dobrých lidí, lidí s dobrým srdcem, úmyslem a vůlí,“ citovala Tachecí v úvodu Foltýnova slova. „Oni vidí to, co vidíme my, ale zůstávají pasivní. Samotný fakt, že ta pasivita je děsivější než aktivita fašounů a komunistů, je příčina toho, že jsem ve stresu,“ slova Otakara Foltýna, která jsou pro něj hnacím motorem pro jeho činnost.
Hned v úvodu rozhovoru Otakar Foltýn použil na naši společnost příměr k pohádce o Bajajovi. A ukázal, jak je naše společnost rozdělená. První část prý Bajajovi fandí, trochu mu pomůžou třeba tím, že mu podají meč. „Dáme zbraně Ukrajině,“ převedl bajajovskou pohádku do reality konfliktu na Ukrajině.
Ale přešel k druhé straně rozdělené společnosti. Ta fandí drakovi proti Bajajovi. „Na druhé straně máte asi pětinu lidí, kteří chtějí, aby vyhrála ta saň, chtějí, aby vyhrál drak, protože předpokládají, že ty kosti z princezen budou moct aspoň ohlodat, takže si taky přijdou aspoň trošku na svoje. Tak ti fandí drakovi,“ rozvíjel Foltýn klasickou pohádku.
Následně okomentoval zbytek společnosti. Opět na příměru pohádky o Bajajovi. „A mezi tím máte celou polovinu, plus minus, to samozřejmě kolísá, lidí, kteří chtějí, aby vyhrál rytíř, fandí rytíři, a když rytíř vyhraje, budou ho oslavovat, ale rozhodně mu nepomůžou. A kdyby náhodou saň rytíře sežrala, tak budou té sani vodit další princezny, protože doufají, že až dojdou princezny, nepřijde řada na ně,“ rozvíjel konotace pohádky Foltýn. „Samozřejmě že přijde,“ dodal chmurně.
Když dovedl Foltýn příměr k pohádce o Bajajovi k závěru, vysvětlil veřejnosti i vývoj lidstva a koncept společného příběhu. „Za celou dobu vývoje společnosti jsme si vypěstovali mechanismy, jak s tím horším v nás, a k tomu horšímu patří ta pasivita, jak s tím bojovat. Primárně to děláme tím, že sdílíme nějaký společný příběh, který v sobě odráží základní hodnoty, na kterých stojí stát nebo na kterých my chceme, aby stál život. Takže potřebujeme příběh,“ vysvětloval Otakar Foltýn a dodal, že náš národ stmeluje kupříkladu příběh odboje za první i druhé světové války.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera