Hostem pořadu Osobnosti Plus Barbory Tachecí byl koordinátor strategické komunikace vlády Otakar Foltýn. „Můj stres není daný tím, že se do mě obouvají fašouni a komunisti, to je mi srdečně jedno. Víc mi vadí pasivita dobrých lidí, lidí s dobrým srdcem, úmyslem a vůlí,“ citovala Tachecí v úvodu Foltýnova slova. „Oni vidí to, co vidíme my, ale zůstávají pasivní. Samotný fakt, že ta pasivita je děsivější než aktivita fašounů a komunistů, je příčina toho, že jsem ve stresu,“ slova Otakara Foltýna, která jsou pro něj hnacím motorem pro jeho činnost.
Hned v úvodu rozhovoru Otakar Foltýn použil na naši společnost příměr k pohádce o Bajajovi. A ukázal, jak je naše společnost rozdělená. První část prý Bajajovi fandí, trochu mu pomůžou třeba tím, že mu podají meč. „Dáme zbraně Ukrajině,“ převedl bajajovskou pohádku do reality konfliktu na Ukrajině.
Ale přešel k druhé straně rozdělené společnosti. Ta fandí drakovi proti Bajajovi. „Na druhé straně máte asi pětinu lidí, kteří chtějí, aby vyhrála ta saň, chtějí, aby vyhrál drak, protože předpokládají, že ty kosti z princezen budou moct aspoň ohlodat, takže si taky přijdou aspoň trošku na svoje. Tak ti fandí drakovi,“ rozvíjel Foltýn klasickou pohádku.
Následně okomentoval zbytek společnosti. Opět na příměru pohádky o Bajajovi. „A mezi tím máte celou polovinu, plus minus, to samozřejmě kolísá, lidí, kteří chtějí, aby vyhrál rytíř, fandí rytíři, a když rytíř vyhraje, budou ho oslavovat, ale rozhodně mu nepomůžou. A kdyby náhodou saň rytíře sežrala, tak budou té sani vodit další princezny, protože doufají, že až dojdou princezny, nepřijde řada na ně,“ rozvíjel konotace pohádky Foltýn. „Samozřejmě že přijde,“ dodal chmurně.
Když dovedl Foltýn příměr k pohádce o Bajajovi k závěru, vysvětlil veřejnosti i vývoj lidstva a koncept společného příběhu. „Za celou dobu vývoje společnosti jsme si vypěstovali mechanismy, jak s tím horším v nás, a k tomu horšímu patří ta pasivita, jak s tím bojovat. Primárně to děláme tím, že sdílíme nějaký společný příběh, který v sobě odráží základní hodnoty, na kterých stojí stát nebo na kterých my chceme, aby stál život. Takže potřebujeme příběh,“ vysvětloval Otakar Foltýn a dodal, že náš národ stmeluje kupříkladu příběh odboje za první i druhé světové války.
Zásadní je shodnout se na pravdě a na dobru. „Máme si říct, že existují správné věci, existuje dobro, existuje pravda. Samozřejmě že se můžeme dohádat do krve, jestli je lepší Sparta, nebo Slavie, to je v pořádku, ale měli bychom se shodnout na tom, že je v pořádku, že máme suverénní demokratický právní stát,“ popsal koordinátor strategické komunikace na vlnách veřejnoprávního rozhlasu.
Ale takové pravdy už jsou podle Foltýna složitější než příběh o odbojářích. „To už jsou všechno věci, které si máme trošku vysvětlovat, to není tak jednoduchý jako ten původně jednoduchý český příběh. Tohle už vysvětlení potřebuje,“ myslí si Foltýn.
Pokud většina společnosti nepochopí Foltýnem vyprávěný příběh, skončíme u boje. „Pokud si tohle neřekneme, tak samozřejmě ve výsledku za co budeme bojovat, když to neumíme transformovat do toho příběhu,“ popsal Foltýn.
A vrátil se opět k „fašounům a komunistům“. „Cokoliv je proti fašounům a komunistům, je dobře,“ řekl a popsal, že každý se má proti takovým tendencím vymezit. Ne nutně negativně, jen říct po přijetí „českého příběhu“ vyprávěného Foltýnem ne. Ne po poznaných čtyřiceti letech komunismu.
Setrvá Otakar Foltýn ve funkci i po konci vlády Petra Fialy? „Nemám ambice to táhnout dál. Skončím nikoli proto, že bych byl nějak spjatý s touto nebo s jakoukoliv jinou vládou. Já sloužím v České republice, a kdo je aktuálně u vlády, v zásadě nehraje roli, pokud to není extremista,“ řekl Foltýn s tím, že o to, aby na postu seděl „permanentně“, ani neusiloval. Pokud by jej Andrej Babiš jako možný budoucí premiér zaúkoloval stejnou prací, chopil by se jí, přiznal Foltýn.
Okomentoval i rétorický odpor vůči jeho funkci u hnutí ANO. Podle něho první místopředseda ANO Karel Havlíček na jednání Poslanecké sněmovny přislíbil, že Foltýna z pozice vyštípe první den po převzetí vlády. Ne-li první hodinu. „Upřímně řečeno, nerozumím tomu, nevím, proč to dělají,“ krčil rameny Foltýn.
Podle Foltýna stát nedělá dost proti hybridním hrozbám ze strany Ruska. Státní složky jako tajné služby, Koudelkova BIS, podle koordinátora dělají dost. Problém je podle něho jinde. „Odborníci dělají to, co mají dělat. To, co nám chybí, tak je vůle na politické úrovni,“ řekl a dodal, že problém není na straně vládních představitelů, premiéra nebo ministrů. „Není to ani tak proto, že by ten problém nechápali nebo že by se toho vyloženě báli, ale bohužel jsme si nechali obecně společenskou debatu doslova nakazit úplným převrácením obsahu svobody projevu, kdy už tak nějak dokonce akceptujeme, že svobodu projevu by měli mít i internetoví trollové z trollých fabrik někde v Petrohradu,“ vysvětlil koordinátor Foltýn. „Ruská propaganda nemá svobodu projevu v České republice, nemůže ji mít a žádný normální stát nenechá propagandu takového státu, jako je současné fašistické Rusko, šířit na svém zemí,“ dodal.
„Představte si, že by Československo v roce 1938 v květnu během částečné mobilizace, tak by poskytovalo svobodu projevu nacistickému der Stürmer. To si asi nikdo představit neumí, a přitom to se děje,“ uvedl Foltýn další příklad.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marian Kučera