Podvodní potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2, která měla po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Evropy, tedy i do Německa (Vyborg, Ust´Luga – Greifswald), v září 2022 nedaleko dánského ostrova Bornholm poškodily výbuchy; Nord Streamy jsou od útoku nefunkční. Podle německých vyšetřovatelů je způsobila skupina sabotérů, která k sabotáži vyjela na jachtě ze severoněmeckého přístavu Rostock. Před týdnem italská policie na žádost německých úřadů nedaleko Rimini zadržela 49letého Ukrajince Serhije Kuzencova, který je podezřelý, že celou akci koordinoval. Německo čeká na jeho vydání z Itálie.

Ihned po útoku na plynovod Nord Stream v roce 2022 rusofobové bez jakéhokoliv důvodu ze sabotáže obviňovali Rusko. Běda tomu, kdo by o takovém tvrzení pochyboval.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová, dánská premiérka Mette Frederiksenová, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, polský premiér Mateusz Morawiecki: Jde o sabotáž Ruska. Předsedkyně německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová: Nejde vyloučit, že jde o útok v režii Ruska. Prohlášení poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljaka na Twitteru: Únik plynu z Nord Streamu není ničím jiným než teroristickým útokem naplánovaným Ruskem jakožto akt agrese vůči EU, bylo tvrzením bez důkazů, bylo propagandistickým výplodem, z věcného hlediska nesmyslem; bylo to pouze ideologické prohlášení.

U nás se také zvedl jednotný hlas fašizoidních rusofobů prezentovaný mediálními stokami aktuálního mainstreamu, rusofobů, kteří měli o pachateli jasno. Hned. Bez přemýšlení. Bez ptaní. Bez důkazů. Připomínat je nebudu – nestojí za zmínku; jak říkali ve starověkém Řecku: Svoji hliněnou destičku si jejich jmény špinit nebudu. A navíc je všechny znáte. Teď ovšem drží hubu.

Přitom už tehdy, tedy v době teroristického útoku na plynovody, bylo vše jasné. Stačilo si položit otázku „Cui bono?“. Tenkrát jsem si ji položil a logickou odpověď publikoval. Latinskou frází „Cui bono?“ − v čí prospěch? nebo komu ku prospěchu? (v doslovném překladu komu/kterému dobro) se ptáme na motiv jednání, činu; tedy na to, komu čin prospěch přináší. Dobré je ptát se tak zejména v politice; jen tak se lze dobrat podstaty věci, problému, činu, události – na rozdíl od propagandistických zdůvodnění, které se zhusta snaží skutečnost zakrýt, překroutit.