Lenivá, arogantní a vševědoucí EU se nakazila iluzí o vědění a mýtem o věčném spojenectví se Spojenými státy. Ty od konce války nabízely Evropě vojenskou ochranu pod americkým vedením a velením organizace NATO. Pro vědoucí analytiky politických a hospodářských trendů předvídatelná cla, jak se jeví, probudila Evropu i Čínu. Evropa se tak může konečně rozhoupat a rozhodnout se začít realizovat nezbytné změny celého systému hospodářství, financování a veřejné správy. Proč se EU musí změnit, respektive bude jinou než doposud? 

I když se to zatím plně neprojevuje v komentářích politicky korektních médií Evropa náhle pochopila, že se již nemůže spoléhat na Spojené státy nejenom v otázkách bezpečnosti, ale ani v otázkách ekonomiky. A právě v tom je zakopaný pes. Obrovská byrokracie, regulace a korupce spolu s demografií, migrační politikou, papírovou měnou s dluhovou politikou, omezené vlastní nerostné zdroje potřebné pro technologický rozvoj, abych jmenoval několik důvodů, nedovolují být optimistou s nadějí, že EU a zbytku Evropy neujede vlak, který přivezl americké poselství. 

V kontextu transformace kapitalismu, která vylučuje mírovou možnost přechodu od expanzivního do intenzivního modelu využívání materiálních a nemateriálních zdrojů, EU a Čína vyráběly mnohem více, než spotřebovávají. Tento přebytek exportovaly do Ameriky výměnou za stále rostoucí množství ničím nepodložených, kromě mýtů a iluzí o kapitalismu, amerických dolarů. Skutečnost, že Spojené státy spotřebovávají mnohem více, než produkují, vede zákoně k trvalým obchodním deficitům, které USA financovaly rostoucími dluhy.