Řeč přitom tentokrát není o britské měně a tisíckrát omílaném brexitu, ale o digitální měně, kterou do svého ekosystému hodlá vpustit Facebook. O tom, že se opravdu jedná o žhavé téma svědčí, že na rozdíl jiných digitálních měn, které vznikly nedávno na zelené louce a požírají zcela zbytečně nezanedbatelnou část elektrické energie, libra opravdu zvedla ze židle nejednoho regulátora či tvůrce hospodářské politiky. Proč ale takový poprask kvůli konceptu, který je zatím jen na papíře?

Tak předně si řekněme, že v první řadě hraje roli otázka velikosti. Facebook má 1,7 miliardy uživatelů a pokud by se třeba dvě třetiny z nich rozhodly, že jednu stodolarovku promění na libry, aby mohly platit uvnitř nového platebního ekosystému, tak nová librová hotovost může dosáhnout přes 100 miliard USD. Ve srovnání s tím se jeví nízká nejen aktuální tržní kapitalizace Bitcoinu (okolo 22 mld USD), ale i devizové a zlaté rezervy většiny zemí světa. Jinak řečeno Mark Zuckerberg může do světa vypustit monstrum, které může kvantitativně i kvalitativně zahýbat globální měnovým a platebním systém nejvíce od dob zrušení Bretton-Woodského systému pevných kurzů (a fixní vazby dolaru na zlato) na začátku 70. let dvacátého století. O nic menšího tu neběží.