Méně války, méně zbraní, levnější energie? Jistě. Ale chtělo by to i něco nového. Odpor proti rozumnému hospodaření se dá snížit na úroveň supravodivosti, když peníze neodtékají a točí se pořád namístě. Kouzlem naší doby je umělá inteligence v moři nesmyslů, oblbování, lží a klesající gramotnosti vytlačené čučením na displej. Boj o kybernetickou nadvládu nadále sílí a přesouvá se do kvantové oblasti, na úroveň excitovaných částic atomů, které si brzy začnou povídat i v prvním našem kvantovém počítači koupeném do Ostravy.
Jiné zázraky se odehrávají v energetice. Netušené zdroje energie uvolňuje supravodivost, kdy vodiče přestávají klást odpor, ztráty mizí a jednou přijatý impulz lítá dokola třeba donekonečna. Pokud jste kamarádi s Čínou a nechystáte něco na válku, prodá vám potřebné magnety například pro pokusy na tokamaku, aby jednou nahodil nekonečný energetický zdroj, jadernou fúzi. S tím si zase hrají čeští akademici v Praze už dlouhá desetiletí.
Neptejte se, jak to funguje, jděte na konferenci, kde to taky nikdo doopravdy neví. Ostatně záhady máme i blíže k tělu. Například státní rozpočet, který odstupující vláda už nechce projednat, protože neví, jak ho naplnit. Vznik nové vlády však prezident Petr Pavel odkládá, takže ta taky nemůže zasáhnout.
Je pro vás Petr Macinka přijatelný jako ministr životního prostředí?Anketa
Babišova koalice nějaký smysluplný návrh chystá, jsou tam profesionálové, kteří na ministerstvu financí znají víc než cestu do jídelny. Jistě použijí všechny známé triky. Ale rád bych nabídl něco nového. Něco, co taky patří do světa převratných inovací, ale na rozdíl od supravodivé kvantové inteligence (nebo bitcoinového prádla za přispění státu) se to dá vysvětlit. Nazval bych to supravodivostí peněz. Není to nic dalekosáhlého nad obzory běžného občana, je to takříkajíc supravodivost do kapsy.
Řekněme, že potřebujete doma rozsvítit. No problem, dráty na chalupě bzučí a elektroměr se radostně roztáčí a přifukuje účet. Na ten účet hledí se zájmem akcionáři dodavatelské společnosti, budou chtít dividendu. Pokud se v tom točí půjčené peníze, banky budou chtít úrok, aby bylo i na jejich dividendy. Větší dodavatel má možná menší měrné náklady, ale na svůj podíl na zisku čeká tolik zájemců, že cena dodávky bourá všechny stropy.
V této klasické situaci jsou supravodivé vaše domácí účty. Peníze letí bez odporu do někam, dokud v kapse něco je. Vyjádřeno v čase, čím déle to bude trvat, tím bude účet větší a kapsa prázdnější.
Zkusme to trochu vylepšit. Když si polepíte střechu fotovoltaikou a přesunete se do doby, kdy je všechno splaceno a dotace zapomenuty, přes den si nasypete elektřinu do sáčků, kterým se říká akumulátor, a večer máte světlo zadarmo. Je prakticky jedno, jak dlouho to děláte, protože tuhle fázi uzavřou semknutá víčka, a zítra jedeme nanovo. Žádné peníze nikam neodcházejí, ale není to víc než finanční zateplení, vychládáte pomaleji.
Jdeme dál. Žízeň je věčná, ale hospody nikoliv. Na venkově už většina zavřela krám. Proč? Částečně kvůli daním, po zavedení EET už nešlo praktikovat specifickou státní podporu, kdy se jim tolerovalo to, že platí jen tolik, kolik uznají za vhodné. Tady by mohli zasáhnout poslanci a nějak to legalizovat. Ale pak udeřily neuvěřitelně sprosté ceny za energie na svícení, topení, vaření a chlazení. To se prostě nedalo ustát. A z druhé strany přiletěly nájmy a doprava.
Čo bolo, bolo.
Dneska může mít hospoda vlastní elektřinu, když jí s tím obec pomůže. Možná odkoupí i budovu, aby zmizel nájem pro komunitní centrum, jídelnu a osvěžovnu. Nezapomeňme také na zásobovací služby poskytované obecní elektrickou dodávkou a mikrobusem. Také ta, když se zaplatí, jezdí zadarmo, protože sluníčko za svou energii nic nechce. Obecní elektromobil slouží i obnovené prodejně a poště, poté, co zavezl děti do školy a babičky k doktorovi.
Normálně tyhle všechny služby něco stojí, nejde to bez dotací. Pokud však vložíme obecní investici a usadíme systém, nejlépe na bázi družstva a obecního vlastnictví, jednou poskytnutý finanční impulz pracuje dál bez přerušení.
Každého napadne, jak takový systém rozvíjet, aby peníze kolovaly a každé kilčo mělo v obci aspoň pět mezipřistání. To je totéž, jako kdybychom z vnějšku každému subjektu dali jedno. Změna tedy spočívá v tom, že to jede samo a má to násobně nižší finanční potřeby.
Tohle je tedy ona finanční supravodivost do kapsy – ale té naší. Chcete ušetřit? Tudy, prosím!
Není to světoborné, řeší to jen základní potřeby, ale ty obvykle představují čtyři pětiny starostí domácností. Takže to může podstatně zvýšit pohodu velké části našeho obyvatelstva, a prakticky zadarmo.
Předpisy pro využití vlastní produkce elektřiny už máme, od prvního října i s akumulací. Zákonná úprava družstevnictví by chtěla trochu vylepšit (jeden člen, jeden hlas), riziko podnikajících obcí trochu zmírnit a investiční zdroje pro malé kolektivní projekty zpřístupnit a poskytovat je v balíčku s odborným poradenstvím. Až se to rozběhne, budou i ty investice taky z místa.
Než se tam dostaneme, něco k současné realitě. Babiš má zatím jakousi akční stínovou vládu, které je vnucována odpovědnost za hříchy té minulé. Řekněme, že to ustojí a bude jmenován, aby navrhl kabinet podle výsledků voleb. Co ho čeká?
Začněme u státního rozpočtu. Státní rozpočet má tři základní stavební kameny: První, co se vybere a od někoho dostane. Druhý, co se regulérně vydá. A třetí, co se ukradne. Korektněji, co se rozdá uzavřenému okruhu nastavených rukou formou nadsazených cen, grantů, astronomických platů vrchnosti, zaměstnáváním kamarádů v nesmyslných funkcích, krocením médií nebo uplácením smeček sluhů.
Důkazy jsou hlavně nepřímé. Kdykoliv se rozpočet ocitne v obtížích, slétne se hejno analytiků a důrazně doporučuje škrtat na regulérní výdajové straně. Zkrátit hůlky důchodcům, ubrat knedlík učitelkám, na rány dávejte jen půlku flastru! Ale ta neregulérní složka (o které se samozřejmě nemluví) se šidit nebude. Nesmíte ani zvyšovat rozpočtové příjmy, protože to jsou výdaje našich klientů!
Vypadá to bezvýchodně, dokud do toho nepřisypeme trochu odvahy. A ta se našla. Babiš udeřil návrhem, že zděděný rozpočet předělá a zahrne do něj několik desítek miliard nových výdajů bez toho, že by je podložil požadavky na zvyšování daní. Některé příjmové daně (firmám) chce dokonce snížit, jiné (OSVČ) zbavit hrozícího zvýšení. Rozpočtový schodek po Stanjurovi hodlá dodržet.
Odstupující vláda je zděšena takovým populismem. Chce rozdávat? A komu sebere?
Komu? To myslím tušíme…
Babiš potřebuje víc peněz na investice, pro hospodářské oživení. Ale jestli mu Donald Trump kouká přes rameno, poradí, ať jsou ty investice domácí. A já bych dodal, kdyby mě k tomu pustili, ať míří hlavně k malým a středním podnikům, ty velké se o sebe postarají samy.
Velké firmy umí něco navíc. Díky svému vlivu si dokážou přizpůsobit prostředí, aby jim tam moc nelezla konkurence. Zvyšují bariéry pro vstup do odvětví. A budují skryté sítě, které zajišťují, aby k nim mířily všechny předražené veřejné zakázky. Nejlépe státní, od toho mají v politice své lidi. Tu a tam sice někoho zavřou, ale to je útok na jednotlivé neschopy, nikoliv na systém.
Ekonomika je tak soustavně vysávána těmi, kdo se dokázali protlačit na správné místo u cecíku. Malý člověk je tu od toho, aby to všechno platil. Ledaže by ho to přestávalo bavit.
Ta chvíle zřejmě nastala. Nemusíme se přitom utkat s velikány. Stačí když zkusíme z toho systému vystoupit. Aspoň trochu, jak jsem naznačil.
Něco už jde i bez nových vstřícných kroků státu. A kdyby došlo i na ně? Lidí, kteří to potřebují, je podstatně víc než těch, kdo nechtějí přijít o přístup k cecíku. Porovnání těhle počtů může naznačit, jak by dopadly volby v nové situaci.
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
