V té době vznikly na mnohých místech četné další galerie. Avšak jen málo z nich trvá dosud. Mezi nimi Galerie z ruky. Stanislava Macháčková, majitelka a kurátorka, uspořádala za pětadvacet uplynulých let sto třiatřicet výstav. 

Stou čtyřiatřicátou výstavu, druhou v této sezoně, se v Křížovicích právě představuje malířka Anna Vančátová (foto nahoře). Činní tak již podruhé, první autorskou výstavu zde měla před devatenácti roky, v létě roku 1998. 

Anna Vančátová (*10. 2. 1949 v Žatci, žije v Dobříši), ukončila v roce 1968 studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, následujících pět let studovala výtvarnou výchovu a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze u profesora Cyrila Boudy a docenta Zdeňka Sýkory. První autorskou výstavu měla v roce 1973 v Semilech, do letoška se uvedla na dalších dvaatřiceti autorských výstavách u nás a v cizině (Německo, Kanada, Velká Británie, Francie).

Východiska, inspirace

Anna Vančátová náleží k naší střední tvůrčí generaci. Její malířská poučení sahají až ke snahám Cezannovým (je nazýván otcem moderního umění). I ona směřovala pracovitost k syntéze osobitého výrazu (má realistické východisko s citovým zabarvením, je expresivní) a prvků z abstraktního obrazového řádu, přičemž její obrazy abstraktní nejsou. Má blízko k fauvismu, který pro sebe zhodnocuje z pohledu stovky let od jeho krátkého vzmachu. Je však, řekl bych, fauvistkou velmi střízlivou. Jde jí, jako fauvistům, o čistotu barvy a výrazná zestručnění, o stavbu obrazu bez pečlivého tvarování, bez hry světel a stínů. Cílem je příkladná vyváženost mezi dojmovým výrazem a „nedbalou“ dekorativností výsledné skladby. Energie malby vystupuje z barevných ploch, je prosta vyumělkovanosti.